Druhý týden dovolené měl probíhat v podobném duchu, jenom v trochu jiné lokalitě. Přesunuli jsme se do Tisé u Petrovic, kde mají rodiče manželky chalupu.

Všechno má svůj konec, měl ho i náš pobyt v Hronově. Kačeři však ještě neřekli své poslední slovo! Ještě nás čekal výlet za hranice. Nikoliv všedních dnů, ale těch skutečných.

Náš pobyt v Hronově se pomalu chýlil ke konci, ale stále ještě zbýval celý čtvrtek, který jsme se ovšem rozhodli využít v trochu decentnějším stylu.

Z Josefova jsme zamířili pár kilometrů východně do Nového Města nad Metují.

Ve středu jsme z Hronova vyrazili trochu na jih — do části Jaroměře, Josefova, konkrétně do zdejší vojenské pevnosti.

Třetí den našeho pobytu v Hronově a okolí jsme se vypravili do Ratibořic a Babiččina údolí. Ale nejprve jsme se zastavili v Bělovsi v bunkru Voda a u pramene kyselky Idy.

Z Police nad Metují jsme vyrazili ještě více na sever. Původně byly naším cílem skály Adršpašské, ale nakonec jsme zaparkovali před vchodem do skal Teplických s tím, že si zkusíme projít oboje (průchod mezi jednotlivými skalními městy je možný Vlčí roklí).

Přestože kešujeme již více jak rok a půl, tuto naši dovolenou jsme pojali vyloženě rekreačně. To znamená, že jsme nejeli primárně za keškami, ale za zážitky a keše jsme brali pouze „při cestě“. Tolik na vysvětlenou celkového počtu odlovených krabiček i jejich výběru.

Konečně po dlouhé době jsme se s rodinou domluvili a rozhodli se vyrazit někam na dovolenou. Nikoliv k moři nebo někam do exotických krajin, ale poznávat krásy naší vlasti. Volba nakonec padla na Hronov, odkud jsme si plánovali uskutečnit výlety do různých směrů.