Ve středu jsme z Hronova vyrazili trochu na jih — do části Jaroměře, Josefova, konkrétně do zdejší vojenské pevnosti.

Snažil jsem se, abychom na místo dorazili včas na první denní prohlídku, což se nám podařilo. Takže jsme v 9.30 odcházeli ve skupince na prohlídku podzemí. Nedávno jsme s manželkou trochu prolézali pevnost v Terezíně v souvislosti s jednou multinou, josefovská pevnost je velmi podobná. Tentokrát jsme s sebou měli i dceru, která se ujala důležité funkce světlonosiče.

Mohu potvrdit, že prohlídka je efektní. Po chvilce skupinka zmizí z dohledu denního světla již tak těžce pronikajícího otvory střílen a ocitne se v úplné tmě, kdy nejbližší okolí osvětluje pouze plamen svíčky v kahanu. Na všechny strany odbíhají postranní chodby, ve kterých se může člověk bez problémů ztratit.

Efekt se znásobil ve chvíli, kdy nás průvodkyně zanechala vlastnímu osudu a museli jsme sami projít určený úsek podzemí. Samozřejmě, že vše je dobře zařízeno a všichni jsme zdárně do cíle dorazili, ale působivé to bylo, ne že ne.

Asi za tři čtvrtě hodiny byla prohlídka podzemí u konce. Pak si nás převzala další průvodkyně a dozvěděli jsme se něco o podmínkách bydlení zdejších vojáků. Nakonec jsme se prošli po hradbách a konečně si mohli trochu zafotit.

Pevnosti Josefov je věnována série multikeší „Špionem v Josefově“, které podle listingu vypadají velmi lákavě. Bohužel čas nám nedovolil, abychom se do nich pustili, navíc jedna z nich je stějně momentálně disable, takže k pokladu bychom se i tak nedostali. Ale nevadí. Kromě zmiňovaných multinek je zde naštěstí ještě tradička GC18DP2 Pevnost Josefov. Vzhledem k ohodnocení terénu jsem se na ni vypravil sám, ale nebylo to tak hrozné. Keš je pěkně stranou, takže k odlovu jsem měl dostatek klidu.

Pak jsme se ještě zajeli podívat do místního muzea a pokračovali dál naplánovaným směrem.