Z Josefova jsme zamířili pár kilometrů východně do Nového Města nad Metují.

Nejprve jsme si neplánovaně zahráli takovou místní mysterku jménem „Zaparkuj na náměstí“. Její vyřešení nebylo nijak jednoduché, obkroužili jsme náměstí nejméně třikrát, než se nám jedno místečko uvolnilo. Rychle jsem zaparkoval a pak už s klidem pozoroval ostatní řidiče, kteří na své řešení teprve čekali.

Po zkušenosti z Ratibořic, kdy jsem si prodloužil odlov multiny jenom proto, že jsem se včas nepodíval do navigace na okolní kešky, jsem tentokrát aktuální stav zkontroloval okamžitě po zaparkování.

Tím mi neuteklo, že na náměstí je jedna keška GC2CED7 PSOV. Keš je věnována Přesné samočinné osobní váze, která stojí na podloubí. Váha asi nefunguje, neboť mi navážila 19 kilogramů, a to při nejlepší vůli nebude pravda. Keš je označena jako Other, takže došlo na hledání jehly v kupce sena. Chvilku jsem šmátral tu a šmátral támhle, ale keš se stále schovávala. Nevadí, není třeba spěchu. Vypravili jsme se nejprve do blízkého informačního střediska a při zpáteční cestě jsem si všimnul jedné podezřelé ženy, která stojíce na váze, šmátrala rukou tam, kde jsem před pár minutami neúspěšně hledal já. Jakmile byla pryč, hned jsem to ještě jednou zkusil. A tentokrát jsem byl úspěšný. Krabička mi přímo sama skočila do rukou. Nevím, jestli to byla kačerka, nebo jenom náhoda, protože v keši nebyl žádný dnešní zápis. Ale to vůbec nevadilo, hlavně, že jsme byli nakonec úspěšní.

Pak jsme zamířili křížem přes náměstí do zámku. Zde kromě prohlídky interiérů na nás čekaly ještě výstavy kočárků a mechanických hraček a samozřejmě zámecké zahrady.

Nakonec jsme návštěvu Nového Města nad Metují završili odlovem dvou rychlých tradiček GC1NZJH Novomestske stromy - Tis obecny a GC1R3RM Hrnec smichu.