Přestože kešujeme již více jak rok a půl, tuto naši dovolenou jsme pojali vyloženě rekreačně. To znamená, že jsme nejeli primárně za keškami, ale za zážitky a keše jsme brali pouze „při cestě“. Tolik na vysvětlenou celkového počtu odlovených krabiček i jejich výběru.

Panenky, kam se podíváš

Včera cestou do Hronova jsem si všimnul cedule, která nás informovala, že v Polici nad Metují je muzeum stavebnice Merkur. Protože jsem správně tušil, že by to mohlo dceru zajímat, bylo rozhodnuto o jednom z našich cílů. A došlo na něj hned v pondělí cestou do skal.

Ovšem nejprve jsme byli v budově doslova odchyceni majitelkou jiného muzea — panenek. A nelitujeme. Panenky jsou opravdu nádherné a jako živé. A k tomu jsme dostali ještě zasvěcený komentář, je vidět, že panenky jsou životní láska té paní.

Merkur žije

Pak už jsme vystoupali do druhého patra a nechali se unášet důmyslnými modely ze stavebnic Merkur. Zároveň jsme si mohli přečíst i něco z historie výroby této bezpochyby jedinečné hračky. Mně se nejvíc líbila stavba Ocelového města podle románu Julese Verna, kterou její autor plánuje dokončit až v roce 2016, dceru pak nejvíc zaujala možnost vytvořit si vlastní stavby v praktickém koutku.

Jsem rád, že se podařilo tuto stavebnici vzkřísit doslova z popela a že Merkur opravdu žije.

Julinka své tajemství nevydala

V Polici jsme se pak pokusili o odlov kešky GC2PJZB Pramen Julinka, ale nebylo nám přáno. Nejprve to vypadalo slibně — vedle pramene jsem si v křoví všimnul krabičky, která tam byla jen tak pohozena v rozporu s hintem. Přesto jsem ji otevřel. Uvnitř však byl pouze tabák, cigarety a nějaký klíč. Poklad to určitě byl, ale poněkud jiného charakteru. Vrátili jsme krabičku na místo a zkusili hledat znovu. Ovšem nenašli. A to ani večer, když jsme se tudy vraceli ze skal. To už tam nebyla ani tabáková krabička.

Ale protože kešky nebyly náš hlavní cíl, smířili jsme se s neúspěchem velmi lehce. Konečně, nebyl to jediný neúspěch, který nás v naší hronovské misi potkal.