Jeden výrobce ve svých navigacích nabízí hlas Pavla Lišky, který v případě, že jedete jinudy, než je naplánovaná trasa, utrousí svým nezaměnitelným způsobem: „My si jako nevěříme?“ Tahle vtipná hláška mě napadla, když jsem si přečetl poznámku (postesknutí) Tobiase Reviewera v jednom z vláken na gc.cz: To, že nám nevěříte, už je věc jiná. Jen nechápu, proč nám nevěříte, proč si stále myslíte, že si něco vymýšlíme. To si opravdu myslíte, že my nemáme celé dny nic jiného na práci než vymýšlet nová pravidla a způsoby, jak vám znepříjemnit život?

Jak ubíhá doba, po kterou hraji tuto hru, uvědomuji si, že zde existuje spousta kultů, které mají své příznivce a samozřejmě i odpůrce. Dovolte mi, abych vás s některými z nich blíže seznámil.

Tento titulek jsem měl v hlavě již delší dobu, ale teď se stalo více věcí současně, které mě přiměly článek skutečně napsat. „Lovec keší“ z Rakovnicka, nový powertrail „Temná strana geocachingu“, T5 apod. Kam tedy kráčíš, geocachingu?

Věnujte, prosím, pozornost tomuto sdělení: Vyhlašujeme pátrání po pohřešovaných Zdravém Rozumu a Lidské Slušnosti. Jmenovaní se již delší dobu v geocachingu vyskytují zřídkavě, někdy dokonce chybí zcela. Sice se zdá, že některým kačerům jejich přítomnost nechybí, přesto jsou tací, kteří by jejich nalezení uvítali.

Na serveru www.geocaching.cz se objevilo vlákno s názvem Vyplatí se prémiové členství (2014). Jeho autor L+M+V+H hned na začátku píše, že studiem staršího vlákna z roku 2009 dospěl k názoru, že PM je zbytečné a že jediná výhoda, která do dnešní doby přetrvala, je upozorňování na nové keše, vše ostatní mu lépe nahrazuje aplikace c:Geo, a ptá se auditoria, zda to vidí také tak.

Určitě to zažil aspoň jednou každý z nás. Na místě nalezena rozpadající se krabička promíchaná se svým obsahem a nejbližším okolím do humusoidní konzistence, které by se soudný člověk nedotknul ani klacíkem napuštěným v desinfekčním roztoku. Co teď? Zapsat DNF a Need Maintenance, případně Need Archived log, anebo na místo položit náhradní krabičku s čistým logbookem ze zásob, které s sebou nosíme pro strýčka Příhodu, resp. právě pro takovéto případy? Co je lepší, nechat kešku „vyhnít“ s tím, že časem bude archivována, anebo ji udržovat svépomocí v použitelném stavu navzdory nezájmu ownera? Obě varianty mají své zastánce. Napíšu, co si o tom myslím já.

Bohužel se nedávno přihodila nepříjemná událost, která je dávána do souvislosti s geocachingem. Docela detailně se jí věnuje vlákno Geocaching v médiích (rozcestník), a to na stranách 72 – 75, příspěvky 1435 – 1486. Doufám, že to nakonec se zraněným chlapcem dopadne nejlépe, jak jen bude možné, a rozhodně bych nechtěl být v kůži osob, které za něj nesly odpovědnost. O incidentu samotném toho bylo nadiskutováno dost, já bych se chtěl zamyslet nad otázkou, která v souvislosti s ním vyvstala a kterou někteří, především mudlové začali zdůrazňovat: Je geocaching nebezpečný?

Ve středu 21. května 2014 jsem musel z pracovních důvodů jet do Jablonce nad Nisou. Když už jsem tam byl, chtěl jsem si odlovit alespoň jednu krabičku. Potřeboval jsem být celkem rychle zpátky v Praze, vynechal jsem tedy všechny multiny a mysterky a zaměřil se na tradičky poblíž centra. Našel jsem v provozu dvě zajímavé — ta u kostela měla atribut pro lov v noci (kvůli mudlům), což jsem nechtěl pokoušet, tak zbyla GC1XCD9 Mestske lazne. Vydal jsem se tedy parkem k jejím souřadnicím. Vypadalo to, že se bude jednat o rychlý a bezproblémový odlov.

Snad žádný kačer nemá mezi ostatními hráči tak špatnou pověst, že se jeho nick stal synonymem téměř pro vše špatné, co se v geocachingu vyskytuje, jako Jonea (a kdyby byl navíc ownerem, reviewerem a ještě spoluzakladatelem Groundspeaku, pak by se dostal na sto procent). A jestli je pravda, co někteří tvrdí, tak jeho „sláva“ přesáhla hranice naší republiky, a to nejen na Slovensko, ale i jinam.

„A kerýho, paní Müllerová? Já znám dva betatesty. Jednoho, toho si nechávaj dělat rozumný ouneři, aby nebyli u vostatních kačerů za voly, a potom ještě znám druhýho, toho nařizujou revírníci někerým ounerům, když maj pocit, že by ta keš mohla bejt vo hubu. Toho prvního zabít nemůžou, páč neni jak, a toho druhýho není žádná škoda.“