Jelikož je již více jak deset let Ústí nad Labem mým dalším "domovem" (máme tu příbuzenstvo z manželčiny strany), máme poměrně dost keší odloveno i zde a v přilehlém okolí. Multina GC1K3T5 Ustecke mestske brany mě zaujala už dávno, ale k jejímu odlovu jsem se dostal až nyní.

Listing jsem si vytisknul už začátkem roku v lednu, ale byla zrovna disable (chyběly některé stage), takže opravdu nemělo cenu se na ni vypravit. Čas od času, když jsme zrovna byli v Ústí nebo se tam chystali, jsem zkontroloval stav multiny, ale disable trval poměrně dlouho. Pak zase stále nějak nevycházel čas nebo nálada.

Nakonec situace vykrystalizovala příznivě v sobotu 11. září. Tchán s tchýní si nechali přivézt na chalupu do Tisé deset metráků uhlí, tak jsem tam nastoupil na rychlou brigádu. Hotovo jsme měli poměrně brzy, a tak, když jsme se odpoledne vrátili dolů do Ústí, rozhodl jsem se, že se na multinu konečně vypravím. Dcera jít nechtěla, tak zůstala s dědou a babičkou doma, manželka měla službu v práci, takže s námi ani nejela. Vyrazil jsem sám.

Možností je nepřeberné množství

Vybaven Oregonem a lednovým listingem vydal jsem se na úvodní souřadnice. Na místě samém mě ale začal trochu zrazovat signál. Jeho nepřesnost, nejspíše způsobená okolními domy, se pohybovala až někde mezi 15 — 20 metry, což bylo docela dost. Jednou mě totiž hnala kamsi za roh do boční ulice, hned zase zpátky do Pařížské ulice a ne a ne se rozhodnout, kde tedy by to mělo být.

Špendlík, zabodnutý do Oregonovy mapy ukazoval, že správné místo je v Pařížské, ale v reálu to tak jasně nevypadalo. Navíc jsem ani úplně přesně netušil, co hledám — krabičku, nebo něco jiného? Hint "Možností je nepřeberné množství" taky příliš nenapověděl.

Chvíli jsem tedy v inkriminované oblasti bloudil, snažil se donutit signál k poslušnosti a pomalu se smiřoval s neúspěchem. Ale jako již mnohokrát, i teď najednou zapracoval kačerský šestý smysl. Zjistil jsem, že najednou stojím vedle jakéhosi objektu, který měl s hintem velmi nápadnou souvislost. Že by? Bohové na kačerském Olympu mě mají rádi. Zbystřil jsem pozornost a souřadnice druhé stage byly na světě, stejně jako číselná indicie.

Magistra Liter

To mě povzbudilo. Rychle jsem se vypravil na určené místo, nebylo to daleko. Ale tady se situace se signálem opakovala. Opět nepřesnost kolem 15 metrů a opět hledání jehly v kupce sena. Ještě, než jsem vyrazil, jsem si říkal, kde může taková procházková multina nabrat tři a půl hvězdičky obtížnosti. Už jsem to začínal chápat.

Hint "Magistra Liter" sice cosi napovídal, ale stále ještě jsem tápal. Když už jsem se začínal obávat, že budu kolemjdoucím a čekajícím na trolejbus nápadný, opět zapracovala intuice. Najednou můj zrak padnul do těch správných míst a souřadnice třetí stage se na mě vysloveně smály. Fajn.

Co však chybělo, byla indicie. Z toho jsem byl trošku nervózní. Nikde sice nebylo psáno, že by indicie musely být na každé zastávce, ale přesto. Ještě několikrát jsem to kolem důkladně prohledal, ale nic dalšího už jsem nenašel. Sice nerad, ale smířil jsem se s tím. Rychle jsem pospíchal dál.

Černá karkulka

Nápověda třetí stage "Černá karkulka" je asi ze všech nejpovedenější, soudě alespoň podle logů. Hodně kačerů se vyznává z toho, jak jim dala zabrat. Tady naberu hluboce vzduch do plic, aby se mi prsa náležitě nadmula — já jsem hned tušil, co mám hledat. Ono stačí pouze opustit navyklé stereotypy a jít po podstatě. I když přiznám, že spojení Černá karkulka ve mě spíš evokuje myšlenky na černou magii, okultismus, znamení ďábla a podobně.

Jenže i tady se do hry vložila nepřesnost signálu. Nebyla už tak výrazná, jako v centru města, přesto jsem stále nemohl zacílit na to správné místo. Ať jsem se rozhlížel, jak chtěl, stále jsem nikde nemohl spatřit nic, co by korespondovalo s mojí představou hintu.

Musel jsem si na pomoc vzít i svoje zkušenosti se zakládáním keší. Úkryt nejen, že musel odpovídat hintu, musel být také dostatečně nenápadný, bezpečný před mudly, trvalý, dobře přístupný a odolávat nepřízni počasí. Nakonec mi zrak padnul na jeden objekt, který všechny tyto požadavky splňoval. Jakmile jsem si ho všimnul, okamžitě jsem věděl, že je to správná volba. A byla. Souřadnice čtvrté stage i druhá indicie byly na světě.

Na kameni kámen

Zbývala poslední stage, poslední místo, kde v dřívějších dobách stály městské brány. Tentokrát jsem místo nalezl bez problémů a již z dálky jsem viděl objekt, odpovídající hintu "Na kameni kámen". Jenže tady na mě čekal asi největší zádrhel celé mé odpolední procházky.

Čekal jsem, že na nalezeném kameni budou souřadnice finálky a další číslo. Jenže chyba lávky. Na kameni sice bylo číslo, ale souřadnice byly velmi důkladně začmárány černou barvou, takže se absolutně nedaly přečíst. To mě opravdu dostalo. Co to je? Proč to je? Kdo to udělal?

V duchu jsem proklínal neznámého vandala. Zároveň mi to ale moc nesedělo. Jistě, jsou lidé, kteří mají velkou radost z toho, když mohou někomu jinému kazit zábavu, a geocaching jejich působením trpí poměrně dost, ale přesto tu bylo něco, co mi na této teorii nehrálo.

Nakonec jsem usoudil, že souřadnice začmáral sám autor a že keš je disablovaná. A protože jsem před tím, než jsem vyrazil, listing nekontroloval, tak jsem si toho nevšiml. Celé odpoledne se plahočím po disablované keši, abych těsně před finále zjistil, jak marné bylo moje počínání. Měl jsem sto chutí kámen, toho posla špatných zpráv, zahodit kamsi hodně daleko. K čemu taky tady ještě je?

Finále

Ale neudělal jsem to. Místo toho jsem si mechanicky opsal indicii, jedinou to nezaškrtanou informaci, a kámen vrátil na jeho původní místo. Pak jsem se vydal domů rozhodnut, že si v počítači ověřím, jak to s tou keší vlastně je.

A hned jsem se divil — keš byla v provozu. Začalo mi to být krajně podezřelé. Vše se vysvětlilo v listingu. Owner změnil konec multiny, takže na stage 4 bylo opravdu jenom číslo a souřadnice finálky se musely klasicky spočítat podle vzorečku. Dokonce do listingu vložil i odkaz na Evince.

Tak takhle je to tedy! No, ona to byla docela troufalost, vyrazit na lov s tři čtvrtě roku starým listingem. To můžu být rád, že se změnil opravdu jenom ten konec. Rychle jsem spočítal souřadnice a když mi Evince zezelenala, bylo rozhodnuto, že se vrátím pro vyzvednutí krabičky.

To jsme provedli již s dcerou ve chvíli, kdy jsme odjížděli zpátky do Prahy. Ačkoliv i tady byl signál mírně popletený, hint byl všeříkající a krabičku jsme našli bez problémů, takže sukces.

Keš se mi moc líbila. Byla to sice procházka, ale ne tak úplně obyčejná. Tím, že bylo nutné na jednotlivých stanovištích hledat uschované souřadnice dalšího postupu a bylo tedy potřeba se popasovat s důvtipem autora, dostává procházka dobrodružný náboj. Ale hlavní klad spočíval v tom, že se mi to nakonec vždy podařilo a dobral jsem se cíle.

Dozvuky

Můj úspěch na této keši měl pro mě ještě nečekané dozvuky. Jak hodně kačerů si v logu postesklo, že jim dala černá karkulka zabrat, tak jsem trochu pyšně, i když po pravdě, poznamenal, že já jsem věděl hned, co hledat. Není proto divu, že jsem zanedlouho obdržel mail tohoto znění:

co je to černá karkulka ? chodím okolo každej den a ještě mě nic nenapadlo ???

Ne, to není výňatek, to je celý mail. Docela mě to překvapilo. Myslel jsem si, že o radu se píše především ownerovi anebo pak někomu, koho známe. Tady mě cizí kačer žádá o radu a ještě takovým ne úplně uctivým způsobem (docela mě překvapilo, že podle fotek z profilu se nejedná o žádného teenagera, ale o paní ve středních letech).

Musím se přiznat, že jsem opravdu nevěděl, jak se k celé věci postavit. Nakonec jsem tedy odepsal. Poradil jsem, ale neprozradil, snad jsem dal i trošku najevo, jak na mě tento mail zapůsobil.

Ahoj,

kdybych byl ownerem této multiny, poradím okamžitě a rád. Takhle mám trošku divné pocity, ale když tak hezky prosíš, tak se tě aspoň pokusím nakopnout:

— — —

Nezlob se, že ti neodpovídám přímo, ale taky takhle v náznacích, nechci však kazit ownerovi hru. Pokud ti toto nakopnutí nebude stačit, doporučil bych ti kontaktovat přímo ownera, který nechť si sám rozhodne, jak velkou nápovědu je ochoten učinit.

Přeji mnoho štěstí, s pozdravem,

mh.mail

Žádnou reakci jsem na tento mail již nedostal. Zmiňovaná kačerka keš dosud nelogovala, tak nevím, jestli ji moje nakopnutí stačilo.

Tím ale dozvuky neskončily. Hned druhý den téměř ve stejný čas jsem dostal od jiného kačera podobný mail, teď už i s náležitými formalitami:

ahoj, chtel jsem te pozadat o radu ohledne cache ustecke mestske brany, 3. stage, nemuzu na to prijit s kolegou, mohl bys mi trochu napovedet, co je ta cerna karkuka, ne treba primo, ale nejak trochu, ja osobne jsem myslel, ze to je nejaka (cenzored), diky...honza

Docela mě to pobavilo. Dokonce jsem začal uvažovat, jestli není tento kačer nějak ve spojení s předchozí kačerkou a nezkouší to ještě jinak. Ale nejspíš ne, protože poté, co jsem mu poslal prakticky stejnou odpověď, on a jeho dva kamarádi již keš zalogovali.

Rozhodně to ale byla taková zajímavá tečka za tím naším případem. Opakuji: Rozhodně to ale byla taková zajímavá tečka za tím naším případem.