Ačkoliv bez kabátu, z Čakoviček jsme se přesunuli rovnou na sever, do Tisé.

Zde jsme strávili prodloužený víkend končící pondělím 28. září a při té příležitosti jsem naplánoval odlovení několika keší. Především pak multinu GCYXYF Tiske Steny a mysterku GC10ZX8 Master of Puppets.

Skály nevydaly své tajemství

Tiské stěny jsou nádherným skalním útvarem, rozkládajícím se u česko-německé hranice v blízkosti severočeské obce Tisá. Ve skalách jsou vytvořeny dvě turistické trasy - tzv. Malé a Velké stěny. Multina nás provedla okruhem Velkých stěn. Vzhledem k tomu, že v Tisé mají chalupu rodiče mé ženy, nebyli jsme zde poprvé. Poprvé jsme je ovšem procházeli s určitým cílem. Jednotlivá stanoviště jsme prošli bez problémů a před tím, než jsme se vydali na finálku, jsme se zastavili v nedaleké turistické chatě. Nemluvili jsme ovšem německy a pro zdejší obsluhu jsme nebyli dostatečně atraktivní, tak si nás pro jistotu nevšímali. Po chvilce čekání jsme se zvedli a vyrazili směrem k finálce.

Vypadalo to na poměrně pohodovou záležitost. Vzdálenost od finálky se zkracovala a úměrně tomu vzrůstalo naše napětí. A pak to přišlo - vzdálenost poklesla pod pět metrů, někde tady to musí být. Hint nám říkal: [Medzi skalnou rozsadlinou, 1,5 m od brezy, v skalnej dutine obrastenej trávou.] Něco jako [skalní rozsedlinu] jsem našel a začal jsem hledat. Trošku mátlo, že [břízy] byly v okolí co každé dva metry, takže v tomto hint moc nepomohl. [Skalní dutinu] jsem taky objevil a ne jednu, ale ať jsem šahal, jak jsem šahal, na kešku jsem nenarazil. Do určitých krajních pozic jsem se ovšem neodvážil, protože přece jenom jsem měl strach, aby mi neuklouzla noha a nezřítil jsem se dolů.

Strávil jsem hledáním dobře půlhodinu. Ruce už jsem měl špinavé a poškrábané od neustálého šahání do různých otvorů, ale nebylo mi přáno. Kešku jsem prostě nenalezl. Nebylo zbytí, museli jsme si přiznat porážku. Skály pro tentokrát své tajemství nevydaly. Nejdřív jsem si myslel, že krabičku možná někdo ukradl, ale za pár dní jsem pohledem do logů na geocaching.com zjistil, že byla normálně několikrát nalezená, a to dokonce i 27. září a i potom. Takže, buď jsme špatně počítali anebo špatně hledali. V každém případě jsme ještě neřekli své poslední slovo. O krásnou procházku nás však ani neúspěch nemohl připravit.

Vládce loutek

Další keší, kterou jsem si připravil, byla GC10ZX8 Master of Puppets, která měla být umístěná poblíž Tisé v obci Libouchec. V tomto případě se jednalo o mysterku, takže souřadnice bylo nutno zjistit předem. V listingu bylo zadání prvního úkolu: zjistit název hudební skupiny. Z logů jsem se dozvěděl něco jako "moje oblíbená hudební skupina" a podobné. Mister Google ovšem pomohl. Moje oblíbená hudební skupina to tedy není (ani neoblíbená, prostě tuhle hudbu neposlouchám). Název skupiny jsme museli zapsat do speciální internetové stránky, která nám pak zjevila druhý úkol: poskládat puzzle, které odkrylo kromě obalu alba také zašifrovaný text. [Naštěstí byla použitá standardní šifra serveru geocaching.com.] Rozšifrovaný text bylo potřeba přečíst [odzadu] a dozvěděli jsme se [v angličtině] souřadnice finálky.

Po neúspěchu v Tiských stěnách jsem přesvědčil manželku, dceru a tchána, že se ještě ten den odpoledne vypravíme do Libouchce, abychom si spravili náladu. Naklepal jsem do mobilu souřadnice a vyrazili jsme. Po chvilce hledání jsem si ale uvědomil, že jsem do mobilu zadal nikoliv souřadnice finálky, ale startovní souřadnice, které ukazovaly kamsi doprostřed obce. Souřadnice jsem tedy opravil, ale v tu chvíli se vybila baterka v GPS modulu. Klatě! Takže jsme se vrátili opět s nepořízenou.

Dobil jsem GPSku a mezitím se setmělo. "V listingu se píše, že doporučuje odlov po setmění," snažil jsem se přesvědčit někoho z rodiny, abychom si dali repete. Neuspěl jsem. Nikomu se už do tmy nechtělo.

Druhý den, zrovna na státní svátek, jsme si to ovšem vynahradili. Z Tisé jsme vyrazili dopoledne směrem na Prahu a cestou jsme si udělali zastávku kousek nad Libouchcem. Tentokrát jsem již měl v mobilu správné souřadnice, které nás navedly do blízkého remízku. Nejdřív jsem si myslel, že jdeme špatně. Pak ale najednou začala mezi stromy prosvítat jakási stavba. Nebylo pochyb, jednalo se o kapli zmíněnou v hintu. Ani moje manželka, která okolo jezdívala do Tisé už od malička, netušila, že tu něco takového je. Najít krabičku pak už nebylo těžké. Provedli jsme zalogování a odjeli do Prahy. Manželka totiž musela, bohužel, do práce. Pro mě s dcerou však ještě sváteční odlovy neskončily. Ale o tom až příště.