Když v neděli dopoledne píplo nové wherigo GC2V1GA Tramvajova nej, ihned mě napadly dvě myšlenky: Prvně jsem si vzpomněl na minarjo, se kterým jsem si před asi dvěma lety vyměnil pár mailů. Pepa si tehdy zahrával s myšlenkou vytvořit wherigo s tramvajovou tematikou. Tak jsem si v první chvíli myslel, že ji nakonec dotáhl do konce. A druhá moje myšlenka byla: Že by se klubal nový trend pro wherigo - všemožná i nemožná „nej“?

Jak jsme neuspěli

Nakonec se ukázalo, že minarjo v této keši prsty s největší pravděpodobností nemá (aspoň doufám). Jméno skutečného ownera trochu zchladilo mé prvotní nadšení. Ani sám nevím proč, protože vyloženě negativní zkušenosti s jeho předchozími wherigy jsem neměl, ale bylo tomu tak, proč to tajit.

Na druhou stranu jsem měl chuť konečně v novém roce vyrazit na nějaký lov a představa pojíždění tramvajemi v této upršené neděli nevypadala zas tak marně. Spolu s dcerou jsme se tedy oblékli a něco po druhé hodině odpolední jsme vyrazili.

Už z listingu bylo zřejmé, že tady nepůjde o žádné akční dobrodružství, ale že se bude jednat o variantu „chytré multiny“. Ale proč ne, multiny mám rád, takže jsem se docela těšil.

Ačkoliv jsem se snažil optimalizovat trasu průjezdu jednotlivých stanovišť, přece jenom nám to zabralo celý zbytek odpoledne. Stihli jsme se ovšem zastavit i na zákusek a horkou čokoládu, takže na krev jsme to nehonili.

Již obklopeni tmou jsme zapsali do navigace poslední indicii a dozvěděli jsme se souřadnice finálky. Hned, jak jsem si je promítnul do mapy, bylo mi jasné, že jsou chybné. Ukazovaly totiž do úplné tramtárie a ještě navíc doprostřed paneláku. Kdyby nebylo tak pozdě, možná že bych tam i zajel, ale takhle už se mi nechtělo kodrcat se někam, kde jsem měl 99% šanci neúspěchu.

Jeli jsme tedy domů. Zde jsem si z logovacího souboru ještě jednou kontroloval svoje odpovědi a přitom jsem si všimnul, že jsem se u jedné z nich dopustil evidentní chyby, a to z důvodu nepozorného přečtení zadání.

Náhoda tomu chtěla, že jsem byl v pondělí poblíž, takže jsem si dojel pro opravu. Ale ani korigované souřadnice nevypadají příliš věrohodně, protože podle mého názoru nesplňují větu uvedenou v listingu: Výchozí souradnice jsou na místě, odkud se přímo dostaneš k finálce, která je nedaleko tramvaje v místě, kde dříve byla také jedna Pražských zajímavostí, ale již zde není.

A tady končí reportáž z (neúspěšného) odlovu a začíná recenze.

Jak přijít o výhody zvoleného řešení

Wherigo určitě nemusí být postaveno na nějakém akčním schématu, ale může se klidně jednat o normální procházku. Potud všechno v pořádku. Stejně tak s vlastním námětem keše nemám problém.

Ale konkrétní forma realizace, jakou zvolil owner, mi připadá krajně nešťastná. Jestliže pro multinu zvolím formu wheriga, mělo by to mít nějaký důvod a mělo by to někomu přinést nějaký benefit (ideálně hráči, ale klidně jenom ownerovi).

Ownerovi dle mého názoru tato forma jenom přinesla problémy. I když se jedná o téměř triviální programový kód, přesto bylo nutné jej sepsat a odladit.

A jaký benefit přináší toto wherigo samotnému hráči? Můj názor je ten, že žádný. Naopak, spíš mu bere. Protože popisy k jednotlivým stanovištím a zadání konkrétních úkolů se zobrazuje výhradně po vstupu do konkrétní zóny a po jejím opuštění zmizí, přišel jsem o možnost globálního náhledu nad úkoly, možnost pročítat si zadání dopředu nebo zpětně. Kdybych měl vytištěný listing normální multiny, určitě bych na svoji chybu pod barrandovským kopcem přišel mnohem dříve a ne až doma (a to ještě jenom díky svým znalostem s programováním wheriga).

Udělat multinu ve formě wheriga může hráči přinést bonus v tom, že nemusí zjišťovat všelijaké indicie, kdy může dojít k přehlédnutí anebo k špatnému pochopení zadání. Stačí jednoduše příslušnou zónu navštívit, wherigo samo ohlídá, že v ní hráč skutečně byl. Hlídání navštívených zón toto wherigo obsahuje, ale zároveň hráč není ušetřen zjišťování indicií typických pro klasickou multinu. Jedinou drobnou výhodu může mít v tom, že si je nemusí psát na papír, ale může (a vlastně i musí) je zadat do cartridge.

A na závěr přišlo to asi největší mínus z celého řešení. Po navštívení všech zón a zapsání všech indicií wherigo vypočítá souřadnice finálky. No, finálky. Vypočítá souřadnice místa, kde je finálka, ale pouze v případě, že jste všechny indicie zadali správně. Výpočet se provede obdobně jako u obyčejné multiny, jenom vzoreček nevidíte a nemůžete udělat početní chybu. Ale jinak nemáte žádnou jistotu, že vypočítané místo je správné. Cartridge vám vždy nějaké souřadnice vypočítá. Pokud jste nějakou indicii zadali špatně, budou samozřejmě špatné. Horší je, že vy to nijak nezjistíte. V lepším případě vám bude místo podezřelé už na mapě, v horším případě na to přijdete až po neúspěšném hledání na místě samotném.

Ano, i klasická multina nemusí mít žádný ověřovací mechanismus a autor na tento fakt upozorňuje již v listingu. Ale i tak jsem přesvědčený, že rozumný owner u multiny uvede alespoň nějakou formu kontrolního součtu. Obzvlášť u takové, která lovci sebere půl dne zjišťováním jednotlivých indicií.

Absenci jakéhokoliv náznaku, jestli zjištěné hodnoty jsou správné či nikoliv, považuji za čirou zlomyslnost. Možná že to tak owner nemyslel, ale rozhodně to tak dopadlo. Když si to spojíte s tím, že vlastně nevidíte celý listing, takže abyste si ověřili, kde můžete mít chybu, museli byste všechna místa navštívit ještě jednou, vychází vám z toho pěkná pruda.

Abych jenom nekritizoval

Nevím, proč je wherigo uděláno tak, jak je. Schválně? Nebo to autora jenom nenapadlo? Vzhledem k jeho mládí je možné obojí. Budu věřit té druhé variantě. V takovém případě připojím několik nápadů, které by hru značně vylepšily a zároveň by tím moc neutrpěla. Je to samozřejmě bráno z mého pohledu, takže kdokoliv může mít názor jiný.

• Po navštívení příslušného stanoviště se popis a především zadání úkolu objeví v inventáři (případně mezi úkoly). Hráč se tak k němu bude moci kdykoliv vrátit a popřemýšlet, jestli tam udělal všechno tak, jak to po něm autor chtěl.
• Zadání konkrétních indicií (pokud je vůbec nevynechat) bych pojal spíše jako kontrolu, že hráč na daném místě byl a nehrál hru v simulátoru. Tudíž na chybnou odpověď upozornit ihned po jejím zadání a nechat hráče opravit.
• Umístění finálky bych zobrazil jako zónu po navštívení všech stanovišť a správném zodpovězení všech otázek (viz předchozí bod). Nevidím žádný konkrétní důvod (kromě škodolibosti), proč po půldenním trmácení poslat hráče na špatné místo, když nemusím. U multin je finální vzoreček prakticky nevyhnutelnou nutností, ale u wheriga?

Závěrem

Samotný námět keše není špatný. Kdyby owner zvolil formu klasické multiny s ověřením finálních souřadnic, dokonce bych se nebál říct, že by to byla multina zajímavá.

Kdyby wherigo koncipoval trochu jinak, třeba ve smyslu třech bodů uvedených v předchozím odstavci, pak by to zase bylo v pohodě.

Ale i kdyby nebylo problému s finálkou, stejně si myslím, že zvolený způsob realizace není šťastný a z potenciálně zajímavé keše udělal tak trochu nudnou záležitost. V této souvislosti bych ownerovi poradil, aby se zase vrátil k Divadlu Járy Cimrmana a k Vyšetřování ztráty třídní knihy, protože GC2QFX3 Cimrmanovske WIG #1 Akt byl zatím nejlepším wherigem, které jsem od něj hrál.