Dotaz na Radio Jerevan: Puščik jede do Prahy. Odpověď Radia Jerevan: Ano, je to pravda. Nejedná se však o Puščika, ale o travelbug. A nejede do Prahy, ale do Ostravy.

Ve čtvrtek 5. listopadu jsme s kolegou David.vs, který se také nechal ode mě navézt do geocachingu, vyrazili na služební cestu do Ostravy. Naplánovali jsme si, že budeme-li mít dost času, po cestě se pokusíme ulovit několik keší. Já jsem si navíc předsevzal, že při této příležitosti umístím travelbug a geocoin, které jsem měl v držení.

Cesta tam...

Cestou do Ostravy jsem si připravil jednu rychlou kešku GC13FD4 Na pul cesty / On the half way. Nachází se u benzínové pumpy na odpočívadle rychlostní silnice směrem na Ostravu. Domluvili jsme se s Davidem, že tam zastavíme, dáme si kafe a při té příležitosti provedeme odlov.

Jakmile jsme ovšem zabočili na příslušné odpočívadlo, zjistili jsme, že všechno bude jinak. U jednoho stojanu stál policejní mikrobus a všude kolem další auta a policisté se samopaly. Nejdříve jsme si mysleli, že se jedná o přepadení benzínové pumpy a policie to už řeší. Pak jsme si všimli, že u vedlejších stojanů normálně tankují civilisté. Takže o přepadení nejspíš nešlo.

David zastavil u jednoho z policistů se samopalem, který si zrovna rovnal zrcátko na svém voze. Stáhl okénko a zeptal se: "Asi bychom měli jet pryč, co?" Český Bodie se zatvářil inteligentně jako Doyle a něco procedil skrz zuby. Nerozuměli jsme mu, ale rozhodli jsme se, že kafe i odlov oželíme. Rozhodně jsme neměli chuť při hledání kešky koupit dávku od ostrých hochů, kteří by si naši činnost špatně vyložili. "Ale až pojedeme zpátky, tak se tady určitě zastavíme!" prohlásil David odhodlaně.

... a zase zpátky

K dalším odlovům jsme se dostali až odpoledne cestou zpátky do Prahy. Jako první jsem naplánoval GCXDEX Staroveska cache, která nás zavedla k zámečku ve Staré vsi nad Ondřejnicí, který dnes slouží jako městský úřad a jako místo k pořádání různých koncertů a jiných akcí. Keš samotná byla klasická tuba velikosti micro, ale zámeček opravdu stál za to. Však se podívejte na obrázek — že je roztomilý?

Naše další zastávka byla nedaleko odsud u letiště v Mošnově. Zde jsem chtěl splnit svoje předsevzetí a umístit travelbug a geocoin do keše GC1ZYEV TB Hotel - Letiste Ostrava / Airport Ostrava. Nalezení krabičky bylo pro nás již celkem hračkou, a protože byl hotel naprosto prázdný, mohl si jak travelbug, tak geocoin vybrat pokoje podle libosti. Od této chvíle jsem měl splněno a vše ostatní již bylo navíc.

Cesta zpět do Prahy vedla oblastí, kde se daly odlovit tři keše věnované dálnici D47, zvané Via Moravica. První na řadě byla GC1C5M5 (VK-80) Via Moravica - odbocka R48, est. Belotín. Už se smrákalo, když jsme sjeli do Bělotína a podle souřadnic se nechali dovést k autobusové zastávce. Tady jsme vyřešili jednoduchý úkol a vyrazili jsme na finálku. Navigace ukazovala na místo vzdálené více jak kilometr od výchozích souřadnic, tak jsme si nebyli moc jistí. Již za tmy jsme dorazili na místo. Když jsem uviděl, kde máme hledat, bylo mi vše jasné. Stejně ukrytou keš jsem již viděl nedávno v Satalicích (GC19KH4), takže stačilo jen sáhnout, vyndat, zalogovat a už jsme zase uháněli směrem ku Praze.

Jako další na nás asi po pěti kilometrech čekala GC1C5M1 (VK-79) Via Moravica - estakáda Velká. Opět jsme museli sjet z dálnice a dorazili jsme na most, jehož číslo z tabulky jsme museli zjistit. Potud vše běželo podle plánu. Z čísla jsme vypočítali souřadnice finálky a vyrazili za šipkou. Pojednou se šipka stočila ostře do pole. Jo jo, autoři to opravdu myslí vážně. Ještě asi skoro kilometr ve tmě po poli. Nedalo se nic dělat, tohle jsme absolvovat nechtěli. Však my se sem ještě vrátíme, zahrozili jsme směrem do temnoty a vrátili se na hlavní silnici.

Chuť si spravíme na třetí ze série, GC129D5 Via Moravica - dalnice pod vodou. Tedy, to jsme si alespoň mysleli. Souřadnice nás dovedly před vjezd do Sportovní osady Svačinka. Na bráně byl zámek, dovnitř se nedalo. Přečetli jsme si tedy hint — [začátek kovového nosníku] — a začali hledat. Dílem jsme si svítili malou baterkou, kterou měl David.vs v autě, dílem jsme si snažili posvítit reflektory auta. Ale ať jsme koukali, jak jsme koukali, žádný vhodný [kovový nosník] jsme neviděli. Navíc kolem neustále projížděla nákladní auta ze stavby a museli jsme být asi hodně "nenápadní". Pak jsem si najednou uvědomil děsivou skutečnost — tohle přece není tradicionálka, ale taky multina! Takže my jsme teď na startovních souřadnicích a tady, jak už je obvyklé, keš nebývá! To bychom se nahledali. Když jsme si pak přečetli, jaké úkoly je potřeba splnit, vzdali jsme i tentokrát. Takže Via Moravica versus my dnes 2:1.

Takže nám toho už moc nezbývalo. Seděli jsme v teple auta a frčeli po dálnici. Pomalu se přibližovalo místo našeho dopoledního neúspěchu — GC13FD4 Na pul cesty / On the half way. Protože se však benzínová pumpa nacházela pouze ve směru na Ostravu, znamenalo by to sjet na dalším výjezdu, vyrazit opět směrem k Ostravě, po odlovu pak dojet na další výjezd, znovu se obrátit a teprve pak pokračovat domů. Při vědomí tohoto zdržení z nás naše dopolední odhodlání vyprchalo. Takže i tady máme svůj pomníček. Snad ještě další cesty do Ostravy budou.

Přesto však na nás dnes večer ještě jeden úspěch čekal. V Olomouci na parkovišti obchodního centra Olympia se schovávala keška GC1GXTM TP 03 - Bri Arnoldove (zal. 1905). Jednalo se o jednu z mysterek série věnované Terrymu Pratchettovi. Bylo nutné správně odpovědět na několik otázek, které se kupodivu netýkaly jeho Zeměplochy, ale mnohem skromnější série o Nomech. Jednou jsem se doma nudil a tak jsem jen tak ze sportu gůglil a gůglil, až jsem všechny správné odpovědi vygůglil. Vypočítané souřadnice ukazovaly taky nadějně na jakýsi bod na parkovišti před obchodním centrem, takže nezbývalo, než je vyzkoušet. Davidovi už se moc nechtělo, chápu ho, vidina domova už byla celkem lákavá. Ale nakonec se nechal přesvědčit tím, že by to měla být moje padesátá odlovená keška. Nalezení nám nedalo větší práci, takže jsme mohli zalogovat (pro mě jubilejně) a pak už opravdu bez další zastávky dofrčet až do Prahy.

Z pracovního hlediska byla cesta do Ostravy úspěšná, z geocacherského určitě taky. Neulovili jsme sice všechny naplánované kešky, ale to se asi opravdu nedalo. Navíc za neúspěchy stály především vnější okolnosti, které jsme nemohli moc ovlivnit — policejní patrola a tma. Jen jedna věc se mi nepovedla. Myslel jsem si, že z této cesty přivezu dceři z nalezených keší nějaké dárky. Jenže z těch, které jsme našli, byla většina pouze micro a TB hotel byl taky prázdný. Smallky a regulárky se nám schovaly kdesi ve tmě. Takže až někdy příště.