V následujícím týdnu jsem začal lovit "pracovní" keše. Toto není obecný terminus technicus, pouze jsem se rozhodl tak označovat keše, které jsem odlovil v souvislosti s nějakou pracovní návštěvou.

To znamenalo, že když jsem se chystal někam na pracovní schůzku, podíval jsem se předem do mapy, které keše se nacházejí poblíž, a pak jsem se je buď před schůzkou anebo po ní pokusil odlovit.

Trmalova vila

Jako první na řadu přišla GC1CXR2 Trmalova vila. Nacházela se v zapadlé uličce poblíž kanceláře jednoho našeho zákazníka. Na místo jsem se vypravil asi o půl hodiny dříve, abych měl dostatek času na hledání. Byl jsem překvapen, na jaké místo jsem se dostal. Budu si muset někdy naplánovat prohlídku vily, vypadá opravdu zajímavě. Podrobnosti o vile si můžete přečíst buď v listingu keše anebo na serveru SlavneVily.cz.

Navigace mě dovedla doprostřed plotu. Vzhledem k velikosti keše "mikro" se dalo místo úkrytu očekávat kdekoliv. Chvilku jsem chodil kolem plotu sem a tam, sahal jsem a hmatal, ale bezvýsledně. Možná mě trochu mátl hint. Pak jsem si konečně všiml určité anomálie, která jako by tam nepatřila. Instinkt geokačera rozblikal světýlko. Sáhl jsem a - ano, mám ji. Protože byla mikro, obsahovala pouze logbook. Rychle jsem se zapsal a krabičku opatrně vrátil na svoje místo.

Myslím, že svůj účel splnila. Dovedla mě na místo, o kterém bych se s největší pravděpodobností jinak nikdy nedozvěděl. Takhle se sem můžu kdykoliv vrátit a vilu si prohlédnout i zevnitř.

U zákazníka jsem se setkal se svým kolegou z práce. Když jsme skončili svoji práci, navrhnul jsem mu, jestli bychom si nezkusili ještě nějaký odlov. Protože již něco málo o geocachingu slyšel od svých známých i ode mne, souhlasil. Jako ukázkovou jsem zvolil před nedávnem objevenou Trmalovu vilu. Po chvilce hledání také on našel. A my už dobře víme, jak to dopadá s lidmi, kteří okusí úspěch. Většinou už jsou chyceni drápkem...

Návštěva na hřbitově

Rozhodli jsme se, že vyzkoušíme ještě jeden pokus - GC1AFD4 Mesto mrtvych. Tato magnetická keš byla ukrytá na strašnickém hřbitově. Navigace nás vedla celkem bez problémů. Na místě samém se pak nacházelo více možností, kam ukrýt magnetickou keš. Od první chvíle jsme velké naděje vkládali do jednoho místa [stojan s vodovodním kohoutkem] - bylo krásně kovové, přímo se nabízelo. Chodili jsme kolem, zkoumali, mít s sebou lupu, vypadali bychom jako Sherlock Holmes. Ale nic. Nevynechali jsme ani přilehlou lavičku. Začínal jsem si myslet, že musíme hledat kousek jinde.

Poodešel jsem kousek a našel jsem další potenciální možnost umístění - [kovové držáky na květiny]. Začal jsem tedy hledat tam a najednou na mě kolega mává krabičkou: "Hele, co mám!" "Kde byla?" ptám se. No, nakonec přece jenom byla na tom místě, které se nabízelo jako první. Jen bylo potřeba sáhnout do otvoru trochu víc, než jsme to zkoušeli poprvé.

V každém případě mě úkryt překvapil. Já bych se do něj kešku umístit neodvážil, protože bych byl přesvědčen, že otvor někdo zakryje a bude po kešce. Ale když jsem se podíval na datum uložení kešky (23.3.2008), zdá se, že si s tím nikdo příliš hlavu neláme. No, nevadí, v každém případě budu sledovat, jak to s touto keškou dopadne.