17. listopad je již delší dobu státním svátkem. V letošním roce toto datum připadlo na úterý. Manželka sice musela do práce, ale domluvil jsem se s kamarádem Jardou, takto uživatelem MegerSon, že provedeme společný odlov. Pro tuto příležitost jsem vybral klidovou a pohodovou záležitost — naši první poštovní obálku.

Tajemná obálka

Poštovní obálka? Co to je? Samozřejmě, že všichni víme, co je poštovní obálka. Ale co to znamená v souvislosti s geocachingem?

Geocaching není jediná hra, díky níž hráči tříbí svůj důvtip a poznávají zajímavá místa. Další z nich je tzv. Letterboxing, kde je cílem hráčů podobně jako v geocachingu nalézt ukrytou schránku. Je to prakticky jeho předchůdce, i když stále aktivně provozovaný, leč v našich končinách ne tolik rozšířený. Protože se v letterboxingu nepoužívají GPS souřadnice, bývá cesta ke schránce a její umístění popsáno slovně s využitím význačných bodů v okolí. Letterboxová schránka musí kromě obdoby logbooku, kam se zapisuje nález, obsahovat ještě razítko, které si hráč otiskne do svého deníku, čímž si postupně vytváří kolekci navštívených míst.

Hráči geocachingu se mohou setkat se speciálním typem keše nazvaným Letterbox Hybrid, který v sobě spojuje atributy obou her. Takový letterbox hybrid je zaregistrovaný jak na serveru letterboxingu (kde obsahuje popis podle pravidel této hry), tak na serveru geocachingu (kde obsahuje popis zase podle těchto pravidel: především to jsou GPS souřadnice startovního místa a finálky — ty se ovšem musí spočítat v průběhu procházky, takže se prakticky jedná o speciální multikeš). Na konci pak čeká schránka, která obsahuje logbook i razítko, aby hráči obou her mohli splnit potřebné náležitosti.

Jak plyne z výše uvedeného, letterbox hybrid je u nás poměrně vzácná věc — v současné době jich je na serveru geocaching.com v celé České republice registrováno pouze 61 (oproti celkovým 15.785 všech typů). Proto není divu, že když jeden z nich dlí v naší blízkosti, nemohli jsme si ho nechat ujít. Navíc sváteční den byl vhodnou příležitostí k procházce.

Naprosto neplacená procházka

Zamířili jsme tedy na startovní stanoviště, které se nacházelo před budovou vysočanské radnice, abychom se pustili do odlovu keše jednoduše nazvané GC1ERV4 Letterbox. Principem je projít naučnou stezku Vysočany – Prosek – Střížkov. U každého z jejích dvaceti funkčních stanovišť bylo potřeba v listingu vybrat odpovídající fotografii a tak se dobrat souřadnic finálky.

Podle údajů z listingu celá trasa měří něco kolem devíti kilometrů, přičemž první část z Vysočan na Prosek vede do kopce. Počasí nám celkem přálo, takže jsme v klidu dorazili k dalšímu stanovišti, přečetli si informační ceduli, určili správnou fotografii a pokračovali. Na Proseku jsme si pak v klidu dali oběd a vyrazili na druhou část.

Když už jsme se blížili do finiše, začalo mírně pršet. Na to jsme však byli připraveni, takže jsme dceru navlékli do pláštěnky a jelo se dál.

Finále s překážkami

Ačkoliv se to tak v průběhu procházky nezdálo, také čas pokročil a manželka v práci skončila, takže se nám vydala naproti. Setkali jsme se v cíli celé stezky. Zde jsme dopočítali souřadnice a zbývalo už jen vložit je do navigace a vyrazit pro finálku.

A tady právě začaly překážky. Nejprve mi došla baterka v jednom z mobilů. Měl jsem s sebou ještě jeden, ve kterém mám Handy Geocaching AE taktéž nainstalovaný. Zapsal jsem souřadnice tedy do tohoto mobilu.

A přišla druhá rána — došla baterka i v GPS modulu. To už byl prakticky neřešitelný problém, protože jsem s sebou neměl příslušnou nabíječku. Vypadalo to, že budeme muset odjet domů s nepořízenou.

Rozhodli jsme se, že před tím, než to definitivně vzdáme, zkusíme, zda v blízké nákupní galerii Fénix náhodou není internetová kavárna. Kavárny jsou ve Fénixu asi tři, ale internetová ani jedna.

A pak jsme si jí všimli — seděla na lavičce uprostřed chodby a pracovala s notebookem. Internetová kavárna tu sice není, ale veřejná wifi ano. Chudák holka koukala nejdříve trošku vyplašeně, když jsme se k ní vrhli s prosbou, jestli by nám na chvilku neumožnila použít její počítač. Ale vyhověla a tímto ji ještě jednou děkuji.

Vložili jsme vypočítané souřadnice do mapy. Znovu Prosek? Místo vypadalo dost nepravděpodobně. Přesto jsme se rozhodli, že už nemáme co ztratit a že to tedy vyzkoušíme. Když pak autobus zastavil na blízké zastávce, stačil nám jeden pohled tím směrem a věděli jsme, že jsme správně. Hint byl naprosto přesný.

Bylo potřeba se vypořádat ještě s jednou překážkou. V dohledu keše se houfovala omladina, takže přiblížení se k místu uložení by bylo riskantní. Tak jsme si dali kafe, a když jsme se vrátili, bylo již vyzvednutí bezpečné. Krabičku jsme našli bez problémů. Uvnitř na nás však čekalo ještě jedno nepříjemné překvapení. To, na co jsem se celou dobu těšil a co dělá letterbox letterboxem, chybělo. Ano, razítko bylo fuč. Takže jsme se jenom zalogovali způsobem běžným pro geocaching a vypravili se domů.

Závěrem bych chtěl podotknout, že i přes malé zklamání na konci se nám odlov této keše líbil. Prošli jsme se po klidných místech, dozvěděli se něco z historie a ještě se řádně provětrali. Celkově bych keš hodnotil jako zdařilou a dobře připravenou, snad bych jen souhlasil s hlasy z logů, které trošku kritizovaly umístění finálky — bylo to asi nejméně zajímavé místo z celého okruhu (kulantně řečeno). Ale nevíme, co autora k této volbě vedlo, ono vybrat vhodné a zároveň volné místo pro uložení krabičky není v Praze už nic jednoduchého.

Takže autorovi moc děkujeme a doufáme, že toto byl sice náš první letterbox hybrid, ale nikoliv poslední.