Zatímco sobota byla ve znamení mysterek, v neděli 15. listopadu jsme se vypravili na naši zatím nejdelší multikeš, díky níž jsme strávili odpoledne v tubusu metra.

Pod Prahou v současné době vedou tři trasy metra — zelená A, žlutá B a červená C. Každá z nich má v současné době svoji vlastní multikeš, přičemž trasa C dokonce dvě.

Céčko

Na neděli jsem naplánoval odlovení GCX0N7 Metro C. Podstata této multiny spočívá v tom, že kačer postupně projíždí jednotlivé stanice na trase a na každé z nich získá nějaké indicie pro výpočet finálních souřadnic. Protože tato multina vznikla v době, kdy metro C jezdilo pouze do stanice Ládví, tak její začátek byl právě v této stanici. (Nový úsek trasy C pokrývá multi IV.C2, která je ovšem již nějakou dobu disable.)

Než jsme se ráno probudili, bylo poledne. Než jsme se vypravili, bylo odpoledne v plném proudu. Do metra jsme nasedali přesně ve 14:00. Když jsem si spočítal, kolik stanovišť nás čeká a jaký interval mají vlaky metra v neděli, vyšlo mi, že k finálce bychom se dostali až za tmy. To vzhledem k tomu, že je umístěna někde v oblasti Milíčovského lesa, nebylo právě nejlepší.

Pokud jsme chtěli multinu dokončit ještě během odpoledne, bylo nutné zjištění mnoha indicií urychlit tak, abychom stihli odjet ještě tím samým vlakem, kterým jsme přijeli, a co nejméně museli čekat na nástupišti na další vlak. Tím získala multina ještě další náboj.

Cestou z Letňan do Ládví jsem pečlivě prošel v listingu, co je potřeba v jednotlivých stanicích zjistit. Něco jsem si pamatoval, něco jsem tušil, u ostatních indicií jsem si otipoval, při kterých bychom mohli stihnout odjet ještě stejným vlakem a při kterých nám nezbyde nechat si vlak ujet a počkat na další.

Konečně vlak dorazil do stanice Ládví a nám začal souboj nejenom s autorem, ale i s časem. Na spoustě stanic to pak vypadalo podle následujícího scénáře: Po zastavení vlaku a otevření dveří jsme rychle vyběhli na nástupiště, dceru jsem držel za ruku a chudák za mnou vlála jako prapor. Rychle jsem se rozhlédl, zjistil jsem indicie a šup — otočka o 180° a zpět do vozu. Musel být na nás asi dost zajímavý pohled.

Pro ty, které to zajímá: Stanice, ve kterých se nám podařil "rychlý" odlov indicie: Kobylisy, Vltavská, Florenc, Hlavní nádraží, I. P. Pavlova, Pankrác, Budějovická, Kačerov, Roztyly, Chodov, Opatov. Stanice, ve kterých jsme si museli nechat vlak ujet a počkat na další: Ládví, Nádraží Holešovice, Muzeum, Vyšehrad, Pražského povstání.

Díky této strategii se nám ovšem podařilo stáhnout dobu pobytu v metru na minimum. I tak nám to trvalo hodinu a čtvrt a v 15:15 jsme stoupali po eskalátorech ve stanici Háje zase na světlo. Zde nás čekala druhá, pozemní část multiny. Ta nás povodila po několika místech v okolí konečné stanice, až jsme nakonec opustili civilizaci a zamířili k Milíčovskému lesu.

Zde pak byl čas na spočítání souřadnic finálky. Vzhledem k tomu, že v předchozí části jsme museli zjistit 28 čísel, ze kterých jsme potom měli souřadnice finále spočítat, zdálo se mi téměř nemožné, abychom se dopátrali správného výsledku hned napoprvé.

Nějaké souřadnice jsem spočítal, vložil je do navigace a nechal se vést. Naše dvouhodinové snažení ale bylo nakonec korunováno úspěchem — přesně v 15:56 jsme našli hledanou krabičku.

Jednohubka na závěr

Cestou zpátky na metro jsme si ještě blízko stanice odskočili pro jednu rychlou tradicionálku GC12ZHM Centrum Matky Terezy. Klasický jednoduchý bodík do sbírky.

Pak už jsme jen nasedli do metra a vydali se opačným směrem na dlouhou cestu domů.