V neděli po srazu poté, co jsem se trochu vyspal, jsem sebral babičku, synovce a neteř a vyrazili jsme se pokusit ulovit kešky v našem okolí. Myslel jsem to jako opravný pokus po nezdaru minulý týden v Praze.

Procházka po okolí

A co se týká opravy s dětmi, byla úspěšná. Nejprve jsme se vydali na okraj lesa Brlenka, kde se nacházela první ze série keší GC165TM Okoli Ciste #1: Trstenicka stezka. Zaparkovali jsme auto na příjezdové cestě, nastavili souřadnice do navigace a vyrazili. Cíl naší cesty nebyl nikterak daleko od silnice a také počasí bylo přející, takže procházka nám všem přišla k duhu.

Brzy jsme minuli informační ceduli pojednávající o Trstěnické stezce a vešli do lesa. Blízkost cíle se již počítala na desítky metrů. Hint nám napovídal, že máme hledat [koreny te brizy, co se rozevira pul m nad zemi do V]. Velice brzy jsme jednu takovou výraznou spatřili napravo od cesty. Kouknul jsem na šipku — ukazovala přesně tam. I metry odhadem odpovídaly.

Vydali jsme se ke stromu. Nula metrů. Nebylo pochyb. Pak už jen stačilo prohledat kořeny a za chvilku jsme otevírali nalezenou krabičku. Každé z dětí si na památku vzalo malý dárek. A co já? V keši se nacházel travelbug TBHE5Y Wuerde gern ein Adler sein — figurka holubičky. Byl to první travelbug, na který jsem narazil. Manipulace s tímto předmětem podléhá zvláštním pravidlům. Rozhodl jsem se, že si ho vezmu a až se dostanu k zajímavé keši, vložím ho do ní.

Potom jsme se vypravili na druhou kešku z této série GC165TN Okoli Ciste #2: kostel sv.Mikulase. To jsme se zase museli vrátit do Čisté, zaparkovat před místní samoobsluhou a vydat se podél křížové cesty nahoru ke kostelu a cestou počítat její jednotlivá zastavení. Před drahnými lety jsem tudy pravidelně chodil do základní školy, takže jsem si pamatoval, že počet zastavení křížové cesty nebyl úplný (křížová cesta pokračuje ještě za branou kostela).

Před branou kostela jsme museli zjistit ještě jednu indicii a pak už dát pozor při výpočtu souřadnic a jejich uložení do navigace. Cíl byl nedaleko. Vydali jsme se tím směrem. Šipka nás vedla podél kostelní zdi, kde na jednom místě byla klasickým způsobem uschována krabička.

Z obou keší jsem si opsal údaje pro bonusovku. Jen bohužel jsem již neměl čas se na ni vydat. Takže na nás čeká někdy příště.

Cesta zpátky

Na bonusovku nezbyl čas, protože jsem se musel vydat na autobus, abych se vrátil zpátky do Prahy. Nechal jsem se do Litomyšle zavést s předstihem, protože jsem chtěl při té příležitosti odlovit ještě bonusovku z jiné série, do které patří GC17TFA a GC17TFJ — GC17TGK Litomysl z jine strany. Protože jsem včera odlovil obě základní kešky a opsal si z nich indicie, spočítal jsem si souřadnice této bonusovky, které ukazovaly nedaleko autobusového nádraží. Myslel jsem si, že budu mít dostatek času na odlov.

Realita však byl jiná. Chodil jsem na vypočítaném místě sem a tam, ale na keš jsem nenarazil. Navíc se mi nezdálo, že by zrovna tomuhle místu byla tato keš věnována — viz věta z listingu: V turistickém průvodci se o něm nedočtete a přesto mi přijde zajímavé. Takže jsem to asi nějak špatně spočítal, možná, že i opsal, přece jenom bylo již po setmění. I tato keška tedy čeká na své odhalení.

Autobus do Prahy má zdravotní přestávku v Hradci Králové. Protože podle jízdního řádu měla přestávka trvat dlouhých 45 minut, dopředu jsem se podíval, jestli by se nedala poblíž odlovit nějaká keška. Zdálo se, že mi štěstí přeje — poblíž autobusového terminálu byla jedna, která mu byla přímo zasvěcená: GC1A5HB Autobusovy terminal HK. Tím však štěstí skončilo.

Do Hradce Králové přijel autobus se zpožděním, takže na odlov mi zbylo asi dvacet minut. No, dalo by se to stihnout, umístění keše nebylo daleko. Vyběhl jsem z autobusu a šipka mě zavedla na nedaleké místo. Tam ovšem začaly problémy. Kešku jsem stále nemohl najít. Nápověda [vlasec] mi taky zrovna moc nepomohla. Navíc mě tlačil čas, čímž také trochu rostla nervozita. A to nejsou zrovna vhodné předpoklady pro úspěšný lov.

Nedalo se nic dělat, musel jsem se vrátit do autobusu. Ještě vyhodit ze sedadla mladíka, který se mi tam usadil v průběhu přestávky. Naštěstí neprotestoval, na rozdíl od dívky, která si sedla na místo nějaké paní. Ta si ho odvážně hájila a nakonec uhájila. Paní rezignovala a sedla si jinam.