Marná sláva, málokterého kačera nechá jeho narůstající bodové konto úplně chladným (čest výjimkám). I já jsem s potěšením sledoval, jak mi počítadlo nalezených keší pěkně naskakuje. A tak se stalo, že najednou byla na dohled první významnější meta — 1000. keš.

Ne že by se jejím dosažením kačer stal jiným, lepším, ale magie čísel přesto funguje, jinak by nebyly statistiky tak populární. Když už zbývala zhruba desítka keší, trošku jsem se zadrhnul, jako bych najednou nechtěl opustit vody trojciferných nálezů. Ale i tento útlum jsem překonal a tak jsem mohl začít přemýšlet nad tím, jakou keš si k jubileu nadělit. Neboť podobná příležitost se bude při mém tempu opakovat zase až zhruba za dva, dva a půl roku, není vhodné ji odbýt obyčejnou díkzabodovkou.

Vzhledem k absenci fyzické zdatnosti a na druhé straně přítomnosti „benefitu“ v podobě závratí bylo jasné, že žádná keš s pětkovým terénem nepřipadá v úvahu. Protože ale mám ve velké oblibě wheriga, rozhodl jsem se, že to bude právě tento typ keše. Roli hrálo také to, že v Praze existuje několik lahůdek. Můj hlavní zájem se soustředil na doslova legendu GC1DBAD Za Sarkou s baterkou, na kterou jsem se chystal už jednou, ale vinou vlastní chyby, kdy jsem si zapomněl nahrát cartridge do Oregona, jsem si musel dát zajít chuť; jako náhradní variantu jsem uvažoval o GC2JEAH Temna Amazonie od naší spřátelené kačerské rodiny Fanda199.

Obě tyto keše ale mají jednu velkou nevýhodu — jsou trochu stranou a musím se přiznat, že se mi i kvůli téměř zimnímu období moc nechtělo se v noci potloukat kdesi po lese. Pak najednou jsem si vzpomněl na jinou keš, která se nachází prakticky v centru a která je také vysoce hodnocená. A bylo rozhodnuto — Šárka i Amazonie si ještě budou muset na moji návštěvu chvíli počkat, mojí jubilejní keší se stane GC2QA49 Nocni Vysehrad.

Rozhodl jsem se využít příznivého faktu, že touto roční dobou jsou dny krátké a proto je možné se na noční keš vydat i v pozdním odpoledni. A tak jsem v sobotu 10. prosince vzal dceru a vyrazili jsme. Nejprve ale bylo nutné odlovit ještě osm keší, abychom se dostali na číslo 999 a mohli se vydat na naši tisící keš na Vyšehrad.

Nasbírat osm keší v průběhu dne není v Praze příliš velký problém. Ale přesto může zákon schválnosti zamíchat kartami. Jedna, dvě vymudlené keše, u další se vám nepodaří najít úkryt a najednou jste ve skluzu, který je těžké dohnat.

Proto bylo důležité vyrazit včas, abychom měli potřebnou rezervu. To se nám však nepodařilo. Donutit dceru, aby se konečně oblékla, byl pomalu nadlidský úkol. Dělala to tak trochu schválně, ale nakonec jsem ji zlomil. Bylo však už po obědě a stíhací závod začal.

Ani nevím proč, ale moje volba padla na Hagibor a okolí. Začali jsme kešemi GC2YQZ0 Mario a GC2XMCZ Tenisovka. Důvodem pro jejich odlovení byl opravdu pouze zisk potřebných bodů, co to zastírat. Ze stejného důvodu jsme se vydali i na blízkou GC1AVWB Villa v ruzove zahrade, ale po chvilce prohledávání záhonků uvnitř zahrady a nejspíš i pod dohledy bezpečnostních kamer jsem usoudil, že mi to za to nestojí, a odešli jsme pryč.

Pak jsme se zastavili pro GC12ZAW Heja gosa fricku mor deta deta Hagibor, po které jsem pokukoval již nějaký čas. Když už jsme byli na místě, s překvapením jsem zjistil, že nedaleko mám vypočítanou první stage multimystery GC1H4QK Pevnost Hagibor. To lákadlo bylo příliš silné, tak jsme se tam vydali. Získat souřadnice finálky nebylo tak těžké a za chvilku jsme ji měli. Ještě jsme ale s touto oblastí neskončili a vydali se na krátkou multinu na Vinohradském hřbitově GC1HH5Q Bitva u Drazdan 1813.

Nakonec jsme se přemístili blíž k Vinohradům a v rychlém sledu završili krabičkami GC2ECMR Tovarna na cokoladu, GC18BC5 Vinohradsky pivovar / Brewery in Vinohrady a GC2WZM4 Vavro Srobar. Počítadlo se zastavilo na magickém čísle 999. Okamžik „O“ se přiblížil.

Dojeli jsme si tedy na startovní souřadnice wheriga GC2QA49 Nocni Vysehrad, které mělo být zlatým hřebem dnešního dne, a ponořili jsme se do příběhu, který nám owner připravil. Podrobný popis peripetií spojených s odlovem této keše je uveden v logu a nemá cenu, abych ho tady opakoval. Zde jen připomenu, že tisícovka se bránila, seč mohla a tak jsme v sobotu ještě odjeli z Vyšehradu s nepořízenou. V neděli jsme se však již vrátili a keš konečně dokončili.

Meta tisíce odlovených keší byla tedy pokořena v neděli 11. prosince 2011 v 17.15. Cestou domů jsme se pak ještě zastavili v bageterii poblíž Florence a při té příležitosti jsme načali další tisícovku odlovem GC32YVE CESKA TYPOGRAFIE - RUDE PRAVO. A tím tento pro nás kačersky významný víkend skončil. Teď máme na nějakou dobu klid. Další tisícovka by měla přijít na přetřes až zhruba za dva roky.