Babička u nás zůstala až do soboty a to se neobešlo bez následků. Samozřejmě mám na mysli následky geocachingové. V sobotu jsme se vypravili do nedalekých Líbeznic a cestou odlovili tři kešky.

Sebevrahova

První dnešní keška GC1PC1D Sebevrahova nás zavedla poblíž třeboradické teplárny, z jejíhož komína prý kdysi skočil sebevrah a tomuto jeho činu byl přítomen i autor keše.

Ač bylo založení krabičky inspirováno tímto tragickým zážitkem, keška samotná se nijak negativně neprojevovala. Našli jsme ji bez větších problémů a svým umístěním navázala na námi již odlovené kešky GC1PNBJ Trubkova serie c.1 a GC1PNBP Trubkova serie c.2. Jen samotný přístup ke keši byl mírně komplikovaný, musel jsem se hodně přikrčit a stejně jsem nakonec využil služeb našeho georobotka — dcery.

V krabičce pak na nás čekalo překvapení — geocoin, což je speciální forma trackovatelného předmětu podobně, jako travel bug. Jednalo se o první, na který jsme kdy narazili. Protože už jsem si minulý týden vzal svůj první travel bug, rozhodl jsem se, že tak učiním i tentokrát a oba současně posunu někam dál.

Cestou od keše zpět k autu pak moje dcera znovu nezklamala a začal rozvíjet své bujné teorie o sebevrazích skákajících z komínů. Celou dobu pak pozorovala komín, jestli na něm zrovna nějakého neuvidí. Toto téma ji dokonce nepustilo ještě několik dní a v současné době má prakticky každý velký komín spojený se sebevrahem.

V Líbeznicích, tam to žije!

V Líbeznicích jsme si naplánovali dva odlovy. První keška se jmenuje naprosto stylově — GC1XRB7 Libeznicka kes / Cache Libeznice. Nachází se poblíž silnice spojující Líbeznice a Bášť, která byla aktuálně v rekonstrukci. Zaparkovali jsme tedy nejblíž, jak se dalo, a vyrazili pěšky. I tak to nebyla procházka nikterak dlouhá. Hint byl tentokrát obsáhlejší a obsahoval instrukce, co máme v cílovém remízku dělat: [Hopsni na skruz a pohledni okem kacera, rozhledni se po okoli a hned budes vedet, kde hledat a delat to, co mudla nedela. Kdyz nezmatne napoveda tebe, ceka na Te modre z nebe.]

U takového hintu vždy hrozí, že nebudeme s autorem naladěni na stejnou notu a nebudeme schopni umístění rozluštit. To ovšem nebyl tento případ. Jen jsem se trošku rozhlédl, hned jsem viděl, kde je krabička uložena. A to [modré z nebe] bylo míněno naprosto doslova — jednalo se o plechovku [od stejnojmenných čokoládových bonbónů].

Pak jsme se vydali ulovit ještě jednu líbeznickou kešku — GC1Y5A8 Falcova psi keska/Falco dog cache. Cestou jsme potkali naše příbuzenstvo, ke kterým jsme se potom chystali. Právě končili svoji procházku. Maruška byla tak hodná, že se nabídla a pomohla nás navést na správné místo. Už se totiž stmívalo a právě jsme se nacházeli sice nikoliv daleko, ale v nevhodné pozici. Kdybychom se z tohoto místa vydali přímo za šipkou, šlo by se nám dost těžko a skoro by to bylo jako v té budovatelské písni: Přes spáleniště, přes krvavé hory.

Takhle jsme byli luxusně navedeni na úvozovou cestičku. Navigace nás dovedla k menšímu křoví, kde jsem začal úporně hledat. Světla bylo již pomálu a samozřejmě, že jsme s sebou neměli žádnou baterku. Krčil jsem se pod stromem a snažil jsem se najít krabičku. Najednou jsem ji uviděl. Skoro celou dobu jsem na ni koukal a neviděl. No bodejť by ne, když byla celá v černém. Ale podařilo se.

V logbooku jsem zjistil, že u této keše bylo dnes živo. Před námi se zapsalo pět lidí, my jsme byli šestí. Když jsme odcházeli, potkali jsme cestou ještě jednoho tatínka se synem, kteří mířili tím směrem. A nemýlil jsem se, zápis na webu potvrdil, že to byli taky kačeři. Takový provoz nebývá ani u pražských keší.