V prosinci roku 2011 jsem tady psal o tom, jak jsem dobyl metu tisíce odlovených keší. Protože mi to trvalo dva a čtvrt roku, předpokládal jsem, že další tisícovku zdolám tak za dva až tři roky. Došlo k tomu však až 19. února 2017, tedy po dlouhých více jak pěti letech. Jestliže jsem tenkrát napsal osobní zamyšlení, pojďme se trochu zamyslet i teď.

Proč to trvalo tak dlouho

To je určitě zajímavá otázka. Když se na to podívám, tak mi odlovit druhou tisícovku trvalo dvakrát tak dlouho než první (ve skutečnosti to bylo to ještě trochu více). Proč?

Těch důvodů bude asi více a každý k tomu přispěl svou poměrnou částí. Za prvé rok 2011 byl pro moje kešování abnormálně příznivý. Přece jenom jsem byl ještě v začátcích a geocaching mi stále přinášel nové zážitky, moje rodina taky nebyla geocachingem ještě tolik otrávená a v neposlední řadě k tomu přispěla situace v mém zaměstnání, hlavně v první polovině roku, kdy mě nikdo de facto neřídil, nekontroloval a nebylo co na práci, tak jsem i pracovní čas věnoval geocachingu.

Po změně zaměstnání to už zase bylo jinak a už jsem nemohl (a ani nechtěl) místo práce běhat za kešemi. Taky postupně mírně opadlo moje nadšení, nápady i na ty vynikající keše se logicky začínaly opakovat a dostavila se rutina. Taky jsem si uvědomil, že nemohu dlouhodobě zanedbávat rodinu, takže i to byl důvod, proč jsem lovení omezil.

Někdo na svém profilu píše, že geocaching je smyslem jeho života. To já tak nemám a beru ho pouze jako zajímavého koníčka vedle dalších zájmů. Takže geocaching jsem neopustil, nezahořknul jsem vůči němu, jen se dostal do rovnováhy s mým ostatním životem.

Teď lovím spíše nárazově, příležitostně, někdy odlovím i jen jednu keš cestou kolem, jindy si se známými cíleně vyrazím na nějakou výpravu, prostě podle nálady. Ve výsledku to asi činí tu polovinu z původního objemu prvních dvou let.

Jubilejní keš

Dvoutisící nález jsem si ale i tak okořenil odlovem pěkné keše, tentokrát mysterky GC4RZTB Tři kříže, která je opravdu parádní. Nicméně i keše s pořadovými čísly 1990, 1996 — 2001 byly parádní a na každé jsem zanechal favoritní bod. Dá se říci, že jsem si závěr druhé tisícovky a začátek té třetí užil s opravdovými lahůdkami, nebo alespoň s nadstandardními kešemi.

Technické vybavení

Postupem času jsem přestal používat Oregona, protože mi přišlo nepraktické do něj pořád nahrávat seznamy keší. Pro můj styl lovu (většinou jsem někam přijel z jiných důvodů a rozhlížel se, co je kolem za keše) mi více vyhovoval telefon. Párkrát jsem od té doby změnil typ (dnes používám Lenovo P1 Vibe) a z programu GeOrg jsem přesedlal na plnou (tedy zaplacenou) verzi a:Drake. Takhle jsem teď plně spokojený a moje výbava bohatě pokrývá moje požadavky.

Prémiové členství

Prémiové členství si platím stále, protože využívám API, které Groundspeak zpřístupnil aplikacím a které alespoň v mém případě téměř plně nahradilo Pocket Query. Protože je API bez omezení přístupné jenom PM a zatím o něj nechci přijít, platím si ho dál.

Nálezy

I když jsem zhruba na polovinu omezil svoji keškovací činnost, nedá se rozhodně říci, že bych si cíleně vybíral „kvalitnější“ keše nebo něco takového. Portfolio mých nálezů je asi zhruba stejné, nemám problém se vypravit na „zážitkovou“ keš a strávit na ní třeba celý den, ani odlovit zaokapovku, pokud jdu náhodou kolem.

Možná by zajímavý náhled mohlo ukázat hodnocení odlovených keší hvězdičkami zde na mých stránkách. Za prvních tisíc nálezů jsem čtyřmi a pěti hvězdičkami ohodnotil celkem 218 keší, což je 21,8%. Za druhých tisíc nálezů to bylo 277 keší, což je 27,7% keší. Rozdíl tedy bezmála 6%, To bych nepovažoval za statisticky významné, takže se dá klidně říci, že jsem si v obou polovinách svého dosavadního geocachingového života vybíral keše se stejnou kvalitou. O tom svědčí i spodní příčky hodnocení — za první tisícovku jsem v 32 případech hodnotil jednou nebo dvěma hvězdičkami a za druhou tisícovku to bylo v 35 případech. Zbytek připadl na průměrné keše, které ani nenadchly, ale ani neurazily. Je pravda, že jsem osobní kritéria hodnocení trochu posunul a některé starší keše bych dnes hodnotil hůře než tenkrát. Ale i tak si nemyslím, že by ve volbách keší k odlovu byl nějaký prokazatelný posun k vyšší kvalitě. Spíš šlo o náhodu.

Za kešemi jsem taky nijak zvlášť nejezdil, rozhodně ne do zahraničí, takže počet zemí, kde jsem lovil, se od té doby rozšířil pouze o Maďarsko díky jedné keši ulovené při návštěvě termálních lázní Mošoň.

Vlastní keše

I portfolio vlastních keší se za tu tisícovku nálezů trochu rozrostlo, mohla za to především dvě pokračování série ITZ a série Návrat baziliška. Kromě toho jsem v Tisé založil ještě jednu tradičku Schönstein. A taky jsem uspořádal svůj první (a zatím jediný) event — Pražská 25: Najdi a vyfoť.

Na druhou stranu jsem archivoval mysterku Hacker Junior, protože lavička, kde byla umístěna, vzala za své a byla to asi nejméně povedená keš ze všech, tak jsem ani neuvažoval, že bych pro ni hledal jiné místo.

A co dál

Asi nic zvláštního. Myslím, že budu pokračovat v zaběhnutém způsobu lovu, neočekávám žádné velké vzepětí, ale snad ani útlum. Rozhodně už nebudu tolik předpovídat budoucnost, takže nechám osudu, kdy přijde keš číslo 3000. Do té doby si snad s geocachingem užiju dostatečnou porci zábavy.