V předchozím příspěvku jsem se zamýšlel nad významem zkratek FTF, STF a TTF a jejich dopadem na život kačerův. Dnes bych se chtěl zaměřit na další třípísmennou zkratku, a to DNF.

Co je DNF

DNF je zkratka anglických slov Did Not Find, neboli Nenalezl jsem. Narozdíl od předchozích zkratek, se kterými se většina ráda hlasitě pochlubí, je tato takovou popelkou odstrčenou někde vzadu. A to i přestože pro DNF existuje specializovaný log na stránkách www.geocaching.com, zatímco pro xTF nic takového není. Proč je vlastně logování DNF tak nepopulární?

Příčin DNF může být více.

Keš není na svém místě, protože ji někdo ukradl

Toto je asi jedna z nejčastějších příčin, která vede k DNF. Ačkoliv je drtivá většina keší dobře maskovaná (a já sám za sebe mohu říci, že dokud jsem nezačal provozovat geocaching, neměl jsem ani ponětí, co se na spoustě míst skrývá), přesto se nedá stoprocentně zabránit tomu, aby byla odhalena nepovolanými osobami, které jsou zvány mudlové (angl. muggles) — označením převzatým ze světa Harryho Pottera. Nejen na vesnici (vesnické drbny), ale i ve městech je spousta lidí velmi všímavých, co sleduje se zájmem dění kolem sebe. A pokud zjistí, že se na určitém místě v různých časech vyskytují různé (cizí) osoby, které se všechny chovají velmi podobně, může jim to začít být nápadné a zvědavost je pak může přivést až k odhalení keše.

Další příčinou odhalení pak bývá prachsprostá náhoda, někdy spojená s nedbalým maskováním či uložením keše — krabička prostě buď vypadne ze svého úkrytu, nebo je příliš zřetelná, případně dojde v místě uložení ke stavebním pracím, které vynesou keš na světlo, či prostě jenom náhodnému kolemjdoucímu padne zrak do v tuto chvíli nesprávných míst.

Takový mudlí nálezce se pak zachová různě. Někdo na základě informací uvedených na speciální kartičce v keši se běží zaregistrovat a rozšíří řady kačerů (ale takových případů je asi pomálu). Jiný si krabičku prohlédne, přečte informace, zavrtí hlavou, pomyslí si cosi o bláznech, co nemají nic lepšího na práci, a krabičku ponechá na místě, v lepším případě vrátí zpět do úkrytu. Tyto dvě skupiny mudlů nemají na DNF žádný podíl. I po jejich "návštěvě" krabička zůstává na svém místě.

Nejhorší skupinou mudlonálezců jsou ti, kteří krabičku odnesou, a to z různých důvodů. Někomu se krabička, případně její obsah líbí, tak si ji prostě vezme; sem asi patří v největší míře děti. Někdo má zase pocit, že takový nepořádek tady nemá co dělat, a zdůvodní si odnesení krabičky úklidem; nejspíš ji pak vyhodí do nejbližší popelnice. Zákeřnou podskupinou jsou pak úmyslní škodiči — ti keše cíleně vyhledávají a ničí, nezřídka jsou oficiálně zaregistrováni, aby měli lepší přehled. Na místě původního uložení pak často zanechají pouze posměšný vzkaz. Zatímco děti z toho většinou vyrostou, ortodoxních ekologů zase není tolik, úmyslní škodiči jsou takřka nezničitelní, i když i je to může časem přestat bavit.

Pak je ještě velká skupina těch, kteří keše vykrádají, ale ty nás z hlediska DNF nezajímají, neboť odnášejí pouze zajímavý obsah, ale krabičku nechávají na svém místě.

Keš není na svém místě z viny ownera

Další z možností, jak se může urodit DNF, má na svědomí přímo owner. Buď zveřejnil špatné souřadnice či se dopustil chyby ve vzorci pro jejich výpočet, nebo jednoduše krabičku ještě na místo neuložil a reviewer mezitím keš publikoval. Ať tak, či onak, jedná se o krajně nepříjemnou situaci. Většina keší je ihned po svém zveřejnění vystavena cílenému nájezdu lovců FTF. Na deklarované místo uložení se v krátké době vypraví několik (možná i několik desítek) kačerů, kteří touží získat ceněný skalp. A i v průběhu několika následujících dnů je na keši zvýšený provoz.

Pokud dojde ze strany ownera k nějakému zádrhelu, pak to většinou znamená spršku DNF logů obohacených o spoustu peprných slov a rozčílených reakcí zklamaných lovců. Na ownerovi většinou není ponechána nit suchá a při těchto příležitostech se téměř vždy na chvíli rozvíří debata na téma různých omezení při zakládání keší (vázaných hlavně na počet odlovů).

Dlužno poznamenat, že téměř vždy si za tyto problémy může owner sám. Na druhou stranu — chybu může udělat každý, i velezkušený owner.

Keš je v pořádku, kačer ji jednoduše nenašel

I tato příčina DNF patří mezi ty velmi časté. Většina keší má své maskování, tu větší, tu menší, tu více důmyslné, tu méně důmyslné. GPS signál nás taky nepřivede vždy na metr přesně, takže každého kačera na místě samém čeká dohledávací fáze. Zde pak hodně záleží na vlastní zkušenosti. Čím je vyšší, tím více různých úkrytů kačer viděl, tím větší "čuch" má a tím větší je úspěšnost nálezu. I když pověstná geoslepota čas od času postihne každého z nás.

Logování DNF

Jak je to tedy s logováním, nebo spíše s nelogováním DNF?

Hlavní příčinu určité neochoty některých kačerů logovat DNF hledejme v tom, že s úspěchem se každý rád pochlubí, zatímco neúspěch se snažíme co nejvíce skrýt. Někteří kačeři berou fakt, že keš nenašli, jako svoje selhání, jako něco dehonestujícího, a proto se k tomu neradi hlásí. Mají jednoduše pocit, že každé přiznané DNF jim snižuje jejich kačerskou prestiž.

Z podobných důvodů nemají rádi DNF logy na svých keších ani někteří owneři. Větší počet DNF logů za sebou může za prvé znamenat problém, který bude potřeba řešit, a za druhé to může snížit prestiž keše (alespoň takto uvažují ti owneři). Někteří (ale asi jich naštěstí opravdu není mnoho) jdou dokonce tak daleko, že DNF logy na svých keších mažou nebo spílají kačerům, kteří tyto logy vložili.

Přitom DNF log je důležitým indikátorem jak pro ownera keše, tak pro kačery, kteří by se na ni rádi vypravili. Jak už jsem zmínil výše, pokud se na jedné keši vyskytne za sebou více logů DNF, s největší pravděpodobností to znamená nějaký problém. Pokud jsem chtěl takovou keš právě odlovit, asi bude lepší vyčkat, jak se situace vyvine. Pokud jsem owner, měl bych se na místo uložení takové keše vypravit a celou situaci zkontrolovat.

Proto by se DNF mělo v zásadě logovat. Nikoliv jako trpkou připomínku svého nezdaru, ale právě jako sdělení ownerovi a dalším zájemcům. Stejně jako jedna vlaštovička jaro nedělá, tak jeden či dva DNF logy nemusí být důvodem ke znepokojení. Na druhou stranu neuvedené DNF logy můžou vyvolat falešný dojem bezproblémovosti a přitom může být vše jinak.

Protože čeští kačeři velice rádi řeší spoustu věcí na diskuzním fóru, tak se tam čas od času probírá i téma logování DNF. Pak se objeví pár takových, kteří by logování DNF zavedli povinně; následně se řeší, kdy už vlastně došlo k DNF a je tedy třeba logovat a kdy se jedná o nedokončený odlov a DNF se logovat nemá. Takoví lidé by nejradši exaktní definici se spoustou pravidel a ještě raději by zaváděli povinnosti ostatním a hlavně tresty za jejich nedodržování.

Ono je to, jako vždy v těchto případech, kde nejde o život, prosté. DNF log můžeme chápat buď jako svůj zápis do deníčku, který má především význam pro nás, aby nám připomněl, co jsme kdy při geocachingu prožili, nebo jako varovný signál pro ownera a ostatní hráče. Podle toho, kterou z těchto dvou funkcí budeme pro DNF logy preferovat, nám také vyjde odpověď na otázku, jestli v dané situaci logovat, či nikoliv. Pokud se nám jedná o náš deníček, pak budeme logovat DNF vždy, abychom měli přehled. Pokud chceme hlavně upozornit ownera a kačery na nějaký problém, pak je asi zbytečné logovat DNF v okamžiku, kdy je keš např. disablovaná, nebo kdy si nejsme jistí, jestli jsme opravdu na správném místě. Je škoda, když někdo na DNF logy nahlíží jako na něco, co snižuje prestiž jeho samého nebo jeho keší, ale nelze, než se i s tímto postojem smířit.

Dnešní zápisek zakončím tedy přáním: Co nejméně DNF a co nejvíce zážitků.

Post scriptum

A na úplný závěr malou perličku, Pražáci znají. Není DNF jako DNF. I DNF někdy může znamenat úspěšný lov.