Místo

#139 - 12:03. Hráno na dvakrát. Nejprve jsme se do Stínadel vypravili s dcerou vcera odpoledne. Všechno šlo jako na drátku, až do chvíle, kdy byla potreba mapa. Samozrejme jsem si uvedomil, že jsem ji zapomnel vytisknout. Kováre a kostelníka se nám ješte podarilo najít bez mapy, ale když došlo na KJJ, zdálo se, že dál to bez ní nepujde. Tak jsme odjeli domu a cestou jsme odlovili tri resty, takže na prázdno jsme nevyšli .
Dnes jsme se vypravili do jámy lvové podruhé, tentokrát již s mapou. Jenže ono na ní nic moc extra nebylo, žádné tajné poznámky (s výjimkou krížku, který ale už byl pro nás v tu chvíli pasé), takže jsem zacal chápat, že se to dalo odehrát i bez ní. Jak dál v cásti, která je tady zvána hledání fotohintu, me hned nenapadlo, resp. pochopil jsem to jinak, tak jsme vyrazili kamsi, ale rozhodne špatne. Chvíli jsem hledal nejaké dobre skryté tlacítko ve hre, které by mi zprístupnilo další postup, ale nic tam nebylo.
Pak me konecne neco napadlo a najednou jsme objevili jednu a za chvíli i druhou cást fotohintu. Ale porád to ješte nestacilo. Receno slovy klasika: Ne, Stánícku, ješte nepochopil. Zatím jenom krouží kolem. Už jsem pomalu ztrácel nadeji, že budeme úspešní, když jsem se ješte jednou porádne podíval na zadání. A najednou me to trklo. No, to jsem ale pekný pruduch! Vždyt je to tak jasné a jednoduché. A pak už to šlo ráz na ráz. Další dve cásti fotohintu, odlov finálky, správná odpoved na testovací otázku a prijetí do klubu Rychlých šípu.
Nejsem žádný velký fanda Jaroslava Foglara (ale nevadí mi), žádnou z jeho knih jsem necetl a seriál jsem kdysi možná videl, ale nevím, jestli všechny díly. Ale príbeh samotný se mi líbil a na klícovou otázku Volíš Losnu nebo Mažnáka jsem taky znal "správnou" odpoved. Je to naše šestá odehraná wig a s výjimkou hrícky o slepicce a kohoutkovi ve všech má prsty Fanda199. Je to zvláštní, ale i v takové disciplíne, jako je wherigo, lze vysledovat oblíbené autorské postupy. S nekterými prvky jsme se v pozmenené podobe setkali i v predchozích cartridgích.
Celkove se mne i dceri hra líbila. Je pravda, že pri hledání cástí fotohintu ve chvíli, kdy jsem presne nevedel, jak (resp. kudy) dál, trošku ztratila tempo, ale i tady prohlásila moje dcera, že jí to baví (což me, uprímne receno, trochu prekvapilo). Jakmile jsem pochopil, co to po me autori vlastne chtejí, tempo zase poskocilo smerem nahoru.
Bylo to naše první wherigo odehrané na Oregonu 300 (do té doby jsme hrávali na openWIGu) a nemeli jsme jediný problém. I z technického hlediska byla tedy cartridge kvalitne pripravena, nijak jsme nepoznali, že jsme v oblasti s problematickým signálem. I tady autori tedy zaslouží pochvalu.
Shrnuto: Výborná zábava a palec nahoru. Díky moc.