Rozhodování > Náhodné rozhodnutí

Akci Náhodné rozhodnutí lze s výhodou použít v případě, že chceme další kód větvit podle výsledku nějakého náhodného jevu. Například ve hře sdělíme hráči: „Hoď si korunou.“ Výsledkem takového hodu je jedna ze dvou možností - panna nebo orel, přičemž obě mají stejnou pravděpodobnost - 50%. Dalším příkladem je hod kostkou - zde je výsledkem jedna ze šesti možností, z nichž každá má stejnou pravděpodobnost výskytu - cca 16,67%.

Obě tyto situace v Urwigu jednoduše vyřešíme pomocí akce Náhodné rozhodnutí. Jakmile ji přidáme do diagramu, zjistíme, že se nám vytvořila struktura obdobná akci Když/jinak se dvěma větvemi - obě jsou nadepsány „1/2 (50%)“. To znamená, že každá větev nastane s padesátiprocentní pravděpodobností, což odpovídá hodu mincí. Pokud pomocí tlačítka „+“ přidáme čtyři další větve, dostaneme se do situace, kdy budeme mít šest větví, přičemž každá nastane s pravděpodobností 1/6, což odpovídá hodu kostkou.

Váha

Ne vždy ale budeme chtít, aby všechny větve nastaly se stejnou pravděpodobností. Předpokládejme, že necháme hráče hledat čtyřlístek a náhodně určíme, jestli ho našel nebo ne. Máme tedy dvě větve - hráč čtyřlístek našel a hráč čtyřlístek nenašel. Je jasné, že nalézt čtyřlístek je vzácné, takže určitě není vhodné, aby tato větev měla pravděpodobnost 50%, stejně jako jeho nenalezení. Budeme chtít, aby pravděpodobnost nalezení byla odpovídajícím způsobem malá.

I tuto možnost nám Náhodné rozhodnutí nabídne. Po přesunutí do diagramu vzniknou dvě větve „1/2 (50%)“. Označíme si tu z nich, která bude představovat NENALEZENÍ čtyřlístku. V pravém panelu vidíme parametr Váha, který má v tuto chvíli hodnotu 1. Právě váha určuje, jak moc pravděpodobná je která varianta. Pokud zvýšíme váhu této větve na 2, můžeme se podívat, jaký vliv to mělo na celé náhodné rozhodnutí. Vidíme, že pravděpodobnost označené větve se změnila na „2/3 (66,67%)“ a pravděpodobnost druhé na „1/3 (33,33%)“. Pokud chceme nerovnováhu ještě zvýraznit, můžeme zvýšit váhu na 3, pak bude rozdělení pravděpodobnosti v poměru „3/4 (75%)“ proti „1/4 (25%)“.

Váhu samozřejmě můžeme nastavovat u kterékoliv větve. Co by se stalo, kdybychom zvýšili váhu druhé větve (nalezení čtyřlístku) na 2? Pravděpodobnosti by se změnily na „3/5 (60%)“ a „2/5 (40%)“.

A jak fungují váhy u rozhodnutí s více než dvěma větvemi? Velice jednoduše - každá větev má pravděpodobnost vypočítanou ze vzorečku P=V/(ƩV), kde V je váha konkrétní větve a ƩV je součet vah všech větví. Podívejme se na naše předcházející příklady: U základní verze s dvěma větvemi počítáme pro každou z nich P=1/(1+1)=1/2. Po zvýšení váhy jedné větve na 2 to bude P=2/(2+1)=2/3, zvýšení na 3 způsobí výsledek P=3/(3+1)=3/4 a v posledním příkladu pak dostaneme P=3/(3+2)=3/5.

Obdobně pro tři větve: Základní verze dává P=1/(1+1+1)=1/3, zvýšíme-li váhu jedné větve na 2, dostaneme pro ni P=2/(2+1+1)=2/4 a P=1/(2+1+1)=1/4 pro obě zbylé.

Věřím, že teď je situace již zřejmá. Balancováním s váhou u jednotlivých větví můžeme docílit vhodného rozdělení pravděpodobnosti. Nepodaří se nám sice docílit libovolné procentní hodnoty, vždy bude výsledkem nějaký zlomek, ale myslím, že pro účely hry jsou tyto možnosti dostatečné.

Kontrolní otázka

Jaká bude pravděpodobnost jednotlivých větví v příkladu s čtyřlístkem, pokud u obou nastavíme váhu 3?