Adopce keše — má to vůbec smysl?

Znáte to — owner se již nechce nebo nemůže o svoji keš dále starat a tak ji nabídne k adopci. Někdo jiný se rozhodne, že si tuto keš vezme pod svá křídla a adoptuje ji. Poměrně standardní situace, se kterou Groundspeak počítá a má na ni speciální formulář a postup. Je to ale opravdu tak bezproblémové, jak to na první pohled vypadá? Má vůbec adopce smysl?

Já mám na adopce již delší dobu svůj názor, ale zatím jsem necítil potřebu ho ventilovat veřejně. To se změnilo, když owner termiter.cz nabídnul k adopci své dvě keše Terezka a Rotunda sv. Kříže Menšího. Ano, tu Terezku, která se pyšnila neoficiálním titulem nejnavštěvovanější keše světa a v současné době je na druhém místě, takže je považována za jakési národní stříbro. Zdálo by se, že na tom nemůže být nic zajímavého. Jenže zmiňované vlákno má v tuto chvíli už dvě stránky (byly už i tři), lidi si tam navzájem nadávají, moderátor maže příspěvky.

Proč tolik vášní? O adopci projevili zájem (krom několika jiných) i Alke04 a prazskychytrak, kteří zvedli vlnu nesouhlasu u některých diskutujících. Jeden byl osočován ze zištné touhy získat pod svá křídla atraktivní keš s velkým počtem favoritních bodů, ten druhý vlastně z téhož plus z toho, že tu keš předělá a bude z ní už něco jiného. V obou případech byly vytahovány situace z dob minulých, kdy se dotyční podle názoru kritiků měli dopustit zavrženíhodného chování a tím se diskvalifikovat z možnosti adoptovat takovou nevšední keš. Jeden výsledek se už dostavil — prazskychytrak svůj zájem o adopci stáhnul, přičemž stačil pozurážet některé své oponenty. Já jsem se kdysi na fóru prazskehochytraka zastal, což se mi nakonec vymstilo, takže to už dělat nebudu. Konečné slovo bude mít nakonec termiter.cz a jak se rozhodne, je jenom jeho věc.

Zmiňované vlákno mě však donutilo znovu k zamyšlení nad otázkou, jestli je adopce keší vůbec dobrým nápadem či nikoliv. Je zajímavé, že KaMo_cz tuto myšlenku sám zmínil a soudí, že je lepší keše, o které se owner již nechce nebo nemůže starat, archivovat a na místě případně založit keš novou. Za svůj názor do této chvíle obdržel dvacet palců dolů a jenom dva palce nahoru. Otázkou je, kolik těch záporných palců je za názor a kolik za osobu, pravdou však zůstává, že nepoměrně více lidí myšlenku archivace nepodporuje. Za všechny to asi vyjádřil von Bronin: „Archivovat podobné keše je "zločin"…“. Tento názor byl oceněn devatenácti palci nahoru a pouze dvěma palci dolů. Tedy až na jeden chybějící hlas situace přesně opačná.

Kdysi jsem se na těchto stránkách zamýšlel nad tím, jestli má smysl svépomocí udržovat při životě keše, o které se jejich autor již nestará. Toto je trochu jiný případ, ale ne zas až tolik. Pořád tu máme mantru, že archivovat podobné keše je „zločin“. Je tu tedy owner, který se již nedokáže o své keše dále starat tak, jak by si představoval, a tak hledá někoho, kdo by to byl ochotný dělat. A teď pozor — když už se někdo přihlásí, nastoupí kádrovací panel a říká: ty ne, ty v žádném případě, k tobě nemáme připomínek. Hlavním důvodem negativního stanoviska (odmyslíme-li si závistivé „on si na tom chce nahonit ego“) je skutečnost, že dotyčný už dříve nějakou keš adoptoval a následně na ní provedl úpravy, které se některým kačerům nelíbily (např. změnu provedení, umístění, atributů nebo typu, případně archivaci). Je zajímavé, že zhusta  problémy se změnami neventiloval původní owner, ale prakticky nezainteresovaní kačeři, kteří měli danou keš dávno odlovenou.

Z toho všeho mi vyplývá jediný závěr, a to že adoptovat cizí keš může jenom blázen. Protože zatímco owner své vlastní keše je nevolníkem (kdekdo ví přesně, jaké povinnosti musí owner dodržovat, aby jeho právo keš odlovit nebylo ničím narušeno, přesto je mu milostivě ponechána jistá volnost v nakládání s keší), tak owner adoptované keše je rovnou otrokem, neboť mu je jakékoliv nakládání s keší upíráno. Podle některých se totiž owner adopcí zavazuje dodržet původní atributy keše (včetně typu a umístění). Opět jsme tu papežštější než papež (pokolikáté už?), neboť Groundspeak zapovídá pouze adopci keše se záměrem ji následně archivovat.

Když si to tedy shrneme, tak:

  • archivovat určité keše je „zločin“,
  • owner musí adoptovanou keš udržovat na stejném místě a se stejným typem a atributy, jako měla v okamžiku adopce, maximálně mu je milostivě povoleno keš vylepšit tak, aby byla mudloodolnější.

Proboha, vážení, zamysleli jste se vůbec nad tím, co vlastně požadujete?! Co má tedy chudák owner dělat?

Ať si každý se svými kešemi dělá, co uzná za vhodné. Já sám za sebe však prohlašuji, že nikdy nebudu adoptovat žádnou keš a že až nastane jejich čas a já toho budu fyzicky schopen, posbírám z terénu svoje krabičky a keše bez milosti archivuji, rozhodně je nebudu nikomu nabízet k adopci. Chci, aby moje keše byly opravdu mými, aby všechny jejich úspěchy byly mými úspěchy a všechny jejich prohry byly mými prohrami. A to je můj názor na adopce keší.

Profily